AI proroste naším životem. Záleží, jak si ji pustíte k tělu, říká Ondřej Vaněk, CEO Blindspot Solutions pro Forbes

Česká technologická firma Blindspot Solutions, člen Adastra Group, se do povědomí široké veřejnosti naposledy zapsala v únoru, kdy v prezidentských volbách pomocí svých modelů umělé inteligence jako první správně odhadla, že se prezidentem stane Petr Pavel.

Síla Blindspotu je hlavně v korporátní sféře, kde nejen průmyslovým firmám, ale i bankám nebo pojišťovnám zefektivňuje firemní procesy. V současnosti se věnuje i fenoménu generativní AI, který naplno propukl loni na podzim skrze nástroje typu ChatGPT nebo Midjourney.

Ty mohou podle šéfa Blindspotu Ondřeje Vaňka znamenat příležitost třeba pro e-shopy, konkrétně v otázce, o které se léta mluví, ale realita zaostává za očekáváním: v personalizaci.

„E-shopy jsou od ní stále daleko. Když přijdu na Alzu, tak ta mě sice pozdraví jménem, ale stále z toho necítím, že to je Alza Ondřeje Vaňka,“ říká ve Forbes Byznys podcastu šéf Blindspotu Ondřej Vaněk.

Umělá inteligence podle něj v budoucnosti proroste celým naším životem a je jen na každém, co dobrého či naopak zlého z ní si pustí přímo k tělu.

„Každému bude k dispozici, co si sám řekne. A bude to o tom, jak si každý svůj život nadesignuje. Samozřejmě, řada lidí se stane obětí. Ale řada lidí bude AI využívat k obrovské prosperitě.“

• • Využívají české firmy v praxi ChatGPT, nebo jsou k němu stále ostražité?
  • Proč až nyní masivně roste zájem o zapojení AI technologií, které jsou na trhu klidně i 10 let?
  • Jak může generativní AI zlepšit práci programátorům, usnadnit vzdělávání nebo zlepšit služby třeba bance nebo pojišťovně?
  • A máme se bát, že nám AI vezme práci?

Poslechněte si podcast

Přečtěte si podcast jako rozhovor

Jan Strouhal: Je tu další červencový Forbes Byznys podcast. U něho vás vítám já, Honza Strouhal, spolu s mým dnešním hostem Ondřejem Vaňkem, který je šéfem technologické firmy zaměřující se na umělou inteligenci Blindspot Solutions a firmám pomáhá zlepšit procesy v podstatě na všech frontách. Často je to velmi, opravdu velmi zajímavé. I o tom si v následující zhruba půlhodině budeme povídat. Ondřeji, dobrý den.

Ondřej Vaněk: Dobrý den a díky za pozvání.

Jan Strouhal: Já díky, že jste přišel k nám do studia. Teď jsem velmi obecně nastínil, co Blindspot Solutions dělá, ale můžete to třeba přiblížit trochu svými slovy?

Ondřej Vaněk: Určitě. A já myslím, že jste to dobře vystihl. Snažíme se pomoct velkým i malým firmám, byznysu obecně, adoptovat umělou inteligenci primárně ve formě softwarových řešení a nezaměřujeme se na konkrétní odvětví, průmysl, ale chceme působit napříč trhem, protože vidíme ten potenciál.

Jan Strouhal: Že škála je obrovská úplně přes všechny podniky, průmysl, bankovnictví…

Ondřej Vaněk: Snažíme se o to. Samozřejmě někteří adoptují s velkým nadšením a investicemi, někteří jsou spíš skromnější, ale myslím si, jak se dotkneme posledních technologií, které se na poli umělé inteligence objevily, tak rezistentních je už velmi málo.

Jan Strouhal: Když řekneme umělá inteligence, každému asi naskočí hlavně ChatGPT a Midjourney a s tím další nástroje, se kterými si dnes hrajeme. Ale oni nejsou jen na hraní, dokážou pomoci i v byznysu. Těm se věnujete taky – generativnímu AI?

Ondřej Vaněk: Věnujeme. Nechci říct, že jsme naskočili na tu vlnu. My jsme ji sledovali dlouhou dobu a vlastně jsme používali i ty předchozí verze transformerů GPT i předchůdců v oblasti zpracování přirozeného jazyka. My tím, že se umělou inteligenci snažíme implementovat a snad úspěšně implementujeme víc než 10 let a před tím jsme působili nějakou dobu na univerzitě, tak jsme si prošli už celou řadou různých takových těch hype technologií, jak by se to dalo nazvat, případně těch technologií, které se považovaly za to, že to je ta pravá umělá inteligence nebo ten směr, kterým se to bude ubírat. A za tu dobu, dejme tomu za těch 15, 20 let, co já se tomu osobně věnuji, tak vlastně několik tady těch směrů jsme nasáli a nechceme se omezovat na jednu technologii. A i v současné době, když ta generativní AI vypadá, že dokáže adresovat celou škálu use casů, což je pravda, tak určitě není dobré zapomenout v současné době na ty klasické technologie, které jsou pod tím deštníkem AI zastřešeny a v různých byznys problémech nebo příležitostech lze použít celé široké spektrum metod. A my se tomu právě nebráníme. Naopak, nechceme se zaměřit na ten jeden technologický kousek.

Jan Strouhal: Když to sledujete, jak jste říkal, už cca 15 let, tak je generativní AI pro vás game changer? Hodně společností na to takhle kouká. Pro ně je to něco nového, velký posun.

Ondřej Vaněk: Pro nás je ten game changer umělá inteligence obecně. Technologie ChatGPT nebo ty takzvané transformery obecně jsou neuvěřitelně mocné. A ty poslední verze to GPT 3.5 nebo 4, které jsou teď komerčně k dispozici, tak pokud bych mluvil za mě osobně, tak mě překvapily tou kvalitou výstupu na základě často velmi vágních vstupů a že jsou velmi použitelné, produktivní a přesné na to, nad jakou technologií jsou postaveny. A myslím si, že to v našem odvětví možná někdo čekal, kdo dokázal dobře predikovat tenhle vývoj a myslím, že mnohé to příjemně překvapilo, jak ta technologie se tváří vlastně vyspěle a opravdu jde použít v řadě velmi pokročilých use casů. Takže ano, jenom abych odpověděl tu původní otázku. Přikládáme tomu velkou váhu a vidíme, že tenhle technologický kousek skládanky pomůže řadě společností, které úplně nevěděly, jak si s tou umělou inteligencí poradit.

Jan Strouhal: Možná za vás ne game changer, ale třeba katalyzátor by bylo lepší?

Ondřej Vaněk: To je taky velmi dobré slovo. Lidi se stali velmi receptivní ohledně AI. Často ji vlastně dávali stranou. Říkali jo, to je nějaká pokročilá statistika, nebo to je nějaká duchařina, to my tady nepotřebujeme. A teď je zajímavé, že je řada společností nás oslovuje: My s tím koketujeme, koukáme na to, ale teď, když vidíme ChatGPT, tak to bychom opravdu chtěli. A vlastně ta úskalí, která generují a představují si, že by jim s tím mohla tato technologie pomoct, tak jsou často adresovatelné technologií, která tady byla 5,10 let nazpět. I díky povědomí o GPT, tak vlastně dostávají příležitost i ty klasické metody, které tady úspěšně používáme. Je fajn, že máme dobré reference a už nám dejme tomu nějaká řešení běží 6,8 let nasazená v produkci, tak to je potom radost nasazovat dál.

Jan Strouhal: Když se teda zeptám, jak české firmy vlastně k těmto nástrojům přistupují, jestli teď využívají, jestli vidět nějaká větší chuť, protože se říká, že by to mohlo nahradit některé zaměstnance u přinést nějaké úspory? Vidíte v tomto roce nějakou zvýšenou poptávku po těchto nástrojích?

Ondřej Vaněk: Jo, já myslím, že v předchozích podcastech nebo rozhovorech jsem často říkal, že Čechy jsou konzervativní, jsou ohleduplní ke svým investicím, mají často strach právě z nahrazení apod. Já si myslím, že tenhle duch nějakým způsobem přetrvává. Nicméně právě s tím objevením GPT, které se dostalo k našim rodičům nebo dětem, tak ta zvědavost převážila a zároveň ten nástroj je docela dostupný. Nemusím počítat s investicí desítek milionů, ale za těch 20 dolarů měsíčně už dostanu do ruky celkem dobrý nástroj pro uživatele. Pak samozřejmě, když to chci zavést do nějakého byznysu, do byznys procesů enterprise, nahradit nebo automatizovat část nějakých operations, to je pak trošku jiná pohádka. Ale ty lidi dokážou hned v rukou mít ten potenciál a už to začít používat. Takže to si myslím, že Češi mají rádi, když si to můžou osahat a pak ty investice už se dělají lépe a zároveň to jde dělat nějakým způsobem po kouskách. Takže vidíme v Čechách zvýšený zájem, řekl bych oproti předchozím letům velmi vysoký. A ten strach například z toho, že člověk bude nahrazen – řada lidí mi říká: Já už se těším, až budu nahrazený, respektive ten můj kus práce, který se dá automatizovat, a já se budu moct věnovat něčemu produktivnímu. To je vidět i ze statistik nezaměstnanosti apod., že lidí je málo, práce je spoustu a bude jí ještě víc samozřejmě tím, jak se zavede GPT. Já osobně vůbec strach nemám a myslím si, že i pro mě překvapivě relativně malá část lidí se opravdu bojí, že budou bez práce kvůli umělé inteligenci.

Jan Strouhal: To je právě zajímavé, protože ty reakce té masy jsou takové, že se bojí, že přijde o práci. Vy vlastně ale říkáte, že GPT bude víceméně pomáhat, ty nástroje budou s námi spíše kooperovat nebo že nám budou ukrajovat z té rutinní činnosti a my se budeme moct věnovat něčemu jinému.

Ondřej Vaněk: Tak to já vidím. Já vidím vlastně dva důsledky toho nasazení. Jedna věc je, že nám ta umělá inteligence odebere tu rutinní práci. Třeba když ta práce je typu: e-mail napíšu v pár bodech, ono mi to hezky uhladí, a já pak šéfovi odpovídám slušně, když jsem naštvaný. Zároveň ale ty lidi se probírají nepřeberným množstvím Excelů a importují do SAPu různý věci a něco kopírují s ERP systémů. Tady my říkáme: pojď se této práce zbavit. Ne nutně vždy je AI to řešení, ale nějaká digitalizace, rozumná integrace, automatizace těch systémů. To je určitě potřeba. Když se lidem otevřou ruce a získají čas, začnou svou práci dělat líp. Jejich výstupy jsou prostě lepší, promyšlenější, osobitější.

Jan Strouhal: Máte k tomu nějaké statistiky, tvrdší data?

Ondřej Vaněk: Upřímně ne. Ale můžu říct zkušenost od nás z firmy, kde kopilot pro programátory velmi zvýšil produktivitu lidí, hlavně juniornějších lidí, kteří se chodili často radit s někým seniorním. Zároveň zlepšil kvalitu kódu, protože si lidi si nechávají generovat například testy automaticky. Takže kód je testovaný, míň zabugovaný a neznamená to, že by ta práce byla někdy hotová. Software se dá vylepšovat. Ty machine learningové  modely se dají dělat komplikovanější, dokážu do toho dostat víc dat. Zjistil jsem, že každá práce jde modelovat do nekonečna, nikdy není nic hotové, co se týče kvality. Tím pádem si myslím, že lidi nebudou nahrazeni, ale jen se posune, a já v to doufám, kvalita služeb, produktů, procesů na další úroveň, protože ta podložní část bude automatizovaná. To je jeden kus skládanky. Druhý kus skládanky je, že díky automatizaci dokážeme vytvořit produkty a nástroje, které předtím nebyly možné.

Můj sen, který já relativně hlasitě říkám, je mít můj osobní e-shop Ondřeje Vaňka, kde je mi doporučováno přesně v ten daný čas, podle nálady a aktuální potřeby přesně to, co potřebuji. Je to správně naceněno, je to správně popsáno a vidím tam přesně to, co potřebuji a možná nějakou inspiraci navíc. A ty e-shopy jsou od toho daleko. Když přijdu na Alzu, jasně, že mě to pozdraví, ale necítím z toho, že to je Alza Ondřeje Vaňka a teď tady zrovna Alzu beru jako velmi pozitivní příklad, co se týče adopce technologií, takže věřím, že se neurazí, ale jenom je vidět, že i na těch nejpokročilejších e-shopech, i když vezmu Amazon, tak do té absolutní personalizace mají daleko. A proč? Protože ještě ta technologie na to nebyla použita a nedokáže mi to personalizovat dokonale v ten daný čas pro konkrétního člověka. Já si myslím, že to slovo personalizace tady hrozně dlouho rezonuje a až technologie typu GPT, si myslím, jsou ty, které to umožní opravdu v masovém měřítku realizovat. Člověk tím pádem bude doufám spokojenější, bude pod menším náporem stresu, informačního šumu, over loadů apod. Já to vnímám velmi pozitivně, že se právě ty produkty, které jsou na trhu, skokově a řádově posunou.

Jan Strouhal: Rozumím, co jste říkal o personalizovaném e-shopu. Nepřeberou tuto roli třeba sociální sítě, kam vám padá na zeď vlastně to, co chcete – nabídky a tyhle věci?

Ondřej Vaněk: No, já jsem si tu facebookovou zeď už relativně natrénoval, aby mi dávala to, co chci, ale pořád je to strašný šum a souboj s Zugerbergem, který mi tam chce dávat nějaký jeho věci a získat o mně data a já tam chci nějaký rodinný věci. Ty zájmy tam nejsou alignovaný. Na to e-shopu jo, nebo se dají do velké míry alignovat, v bankovnictví se dají alignovat nebo třeba v pojišťovnictví. Věřím, když se tady ty služby nějakým způsobem personalizují zároveň i nějakým způsobem konsolidují, tak to může být strašně zajímavý pro klienta. Myslím, že to může být i cesta z toho informačního zahlcení a světa fake news. Já si přesně řeknu, co potřebuju, a kvůli tomu budu používat ty služby. Tak to vidím já.

Jan Strouhal: Tak vidíte ten trend, že by to takhle mohlo jít?

Ondřej Vaněk: Doufám, že toto bude ten trend, který nás dostane z nějakých pastí, kam nás ta technologie dostala.

Jan Strouhal: Ještě když zůstanu u toho generativního AI a zeptám se, jak zapojit třeba ChatGPT do byznysu? A jestli s tím někdo za vámi chodí? Mně totiž přijde, možná se mýlím, že ne na to, jaký nároky to obnáší. Koupím si premium verzi, možná vyškolím jednoho zaměstnance, který mi tam bude zadávat promty a jedu, ne? Nebo je to naivní představa?

Ondřej Vaněk: Chodí za náma řada firem napříč odvětvími. A ano, některé use casy singulární jsou řešitelné tady tím měsíčním subscription. Ale jednak ta data, která já tam posílám, nejsem si jistý, kde končí, končí někde v USA. A teď se pojďme podívat spíš na ty větší firmy, které nějakým způsobem respektují GDPR, budou potřebovat respektovat evropský AI Act a nějakým způsobem k tomu potřebuju přistupovat zodpovědně byznysově i s tím, že mají na bedrech třeba zákaznická data. Takže tam nemůžu každýmu zaměstnanci koupit subscription, ať si s tím dělá, co chce. Ale potřebuju spíš to GPT dostat do těch procesů a aplikovat na to současné regulace, právní normy apod. To není triviální. Na druhou stranu si myslím, nebo co vnímám z interakcí s právníky, že to je uchopitelné a dokáže to adresovat i nějakým zodpovědným přístupem ty use casy. Kdybych dal konkrétní případy, tak je jich celá řada, ať se tady bavíme s fintech firmami, které to chtějí používat pro lepší customer experience, on-boarding procesy, vyjednávání nějakých parametrů, třeba finančních produktů a podobně. Tam mi to přijde super zajímavý, protože v rámci, ať on-boardingu nebo interakce zákazníkem, já potřebu toho zákazníka vzdělávat, uklidňovat, upomínat a podobně. A ten GPT k tomu má konečně jako chatbot tu kvalitu. Tak to je jedna oblast. Druhá oblast jsou média, kdy se tady spolu bavíme a mám jako příklad jeden mediální dům, který chce část publicistiky automatizovat – primárně tu hrubou přípravu podkladů, ať jsou to zahraniční články a historické informace jako rešerše, tam mi to přijde super zajímavý. A samozřejmě ten GPT může jít dál a snažit se vygenerovat článek i s nějakou personou apod. Takže taky super zajímavý. Třeba Seznam Zprávy mají tu noční moderátorku.

Jan Strouhal: To je docela dobrej konkrétní příklad, protože se zrovna zvedla nějaká vlna, že to nahradí práci. Na druhou stranu, kdo chce dělat noční?

Ondřej Vaněk: Přesně tak. Zase to zvedne tu kvalitu. A pořád je tam ten člověk, který to nějakým způsobem orchestruje a má zodpovědnost. Technologie nemá tu zodpovědnost, takže tam někdo musí být. Technologie nemá tu vizi, je to prostě generátor sekvence textu, když to úplně zjednodušíme. Takže ten člověk je tam vždycky potřeba. A Seznam Zprávy mi přijde jako hezký příklad a zároveň jejich vize je hezký začátek. Zároveň ještě zmíním takové jako softovější domény, což je třeba psychoterapie nebo vzdělávání. Vzdělávání prožívá revoluci. Digitalizace vzdělávání šla mílovými kroky kupředu a moje otázky jsou, jestli moje děti budou mít vysokou školu, jestli to je potřeba, jestli nestačí on-line kurzy, nebo jestli si udělají on-line Stanford. Cítím, že v dalších pěti, deseti letech digitalizace ve školství nabyde na rozmachu. Zároveň GPT umožňuje vytvořit nějakého personalizovaného asistenta, který mi ty složené zlomky vysvětlí tak, jak já to potřebuju vyložit. Každý se učí jiným způsobem, každému pomáhá něco jiného. A ta personalizace ve školství, která je nemožná udělat lidmi, protože lidí je nedostatek, tak tady mi umožňuje to školství posunout kvalitativně na jinou úroveň. Takže se bavíme i s progresivními školami, jak tuto technologii použít.

Bavíme se i s terapeuty, jak použít tenhle nástroj jako asistenta při terapii. Primárně ne v těch emočních a psychologických aspektech, ale spíš v těch informačních. Člověk potřebuje často v nějakých nečekaných událostech něco vědět a je potřeba k němu ndostat informace. Čas terapeutů je omezený, ale mít nějakého asistenta, který ho provede těžkou životní situací, to mi přijde taky super use case. Mimochodem jeden z prvních vzkazů, simulace AI, tak je z šedesátých let chatbot Elisa, který simuloval psychoterapeuta a lidi na to reagovali extrémně pozitivně. Teď se vlastně oklikou dostáváme k té silnější AI, která tento use case dokáže uchopit zase o kus lépe. Každopádně lidi, kteří tomu nevěří, tak za náma nechodí, ale na to, jak já vnímám Čechy konzervativně, tak vidím velký zájem, skvělou vlnu, energii a lidi přichází s nápadama a myslím si, že i po tom Covidu a s inflací byznys dostává do ruky nějakou technologii, která ho může zase rozjet.

Jan Strouhal: Je dobrý, že jste zmínil i ty jiné obory. Vlastně jste mě navedl na jednu takovou myšlenku. Budou teda lidi za deset let mít třeba všichni, co budou potřebovat, nějakýho robota psychoterapeuta? Nebo jak to bude vypadat, když se trochu zasníme?

Ondřej Vaněk: Super dotaz. Myslím si, že nás to proroste. Proroste to tím životem a že někdo si to nechá prorůst až jako způsobem, že si pustí umělou inteligenci do sociálního života, do svého denního režimu a bude s ní souznít. Bude ji mít v telefonu, v chytré domácnosti a podobně. To jsou ty vize. Já to teď vůbec nehodnotím, jestli je to pozitivní nebo negativní. Je to volba a společnosti tomu určitě vyjdou vstříc. Někteří lidi možná budou rádi za tu personu, toho asistenta, buddyho. Budou se s ním radit. Řada lidí je osamocených a mít někoho, s kým se poradí, s kým budou řešit svoje problémy, zábavu, samozřejmě i intimnosti, tak si myslím, že to bude nemalý segment lidí, kteří tohle budou používat s těmi pozitivními i negativními stránkami. Myslím si, že budoucnost bude stejně barevná jako dneska.

Ondřej Vaněk: Na druhou stranu je to lidská přirozenost, která nás táhne k nějaký jednoduchosti, přirozenému stylu života, k přirozené konverzaci a sociální interakci, kterou máme rádi. Prostě z očí do očí u pivka. To nezmizí. Nakonec i třeba zdravá výživa, návrat k přirozenému stylu života, to je taky teď na vzestupu. Je to zase protiváha těm technologiím. Myslím si, že budeme žít tady v tom obrovským mixu a asi každýmu bude k dispozici, co on si řekne a bude to o tom, jak si každý nadesignuje svůj život a samozřejmě řada lidí se stane obětí. Jo a řada lidí to bude využívat k obrovský prosperitě a tam to končí. Dál už nedohlédnu, ale těším se na to. Nemyslím si, že ta současná doba je něco, kde bycom to potřebovali zmrazit.

Jan Strouhal: Neblížíme se do stavu, který mi připomíná film Demolition man? V lecčem mi to připomíná.

Ondřej Vaněk: Nejste jediný, kdo to v poslední době zmínil. Já si myslím, že je zajímavý pozorovat vývoj. Myslím si, že témata jako rasismus nebo genderová rovnocennost apod. budou i součástí budoucnosti. Záleží jak se lidstvo postaví k té rovnocennosti, ať v jakékoliv dimenzi, ať to je prosperita, zdroje, čas, vínek, se kterým jsme se narodili, tak to bude taky nějaká z dalších kapitol, ale ta je ode mě daleko.

Jan Strouhal: Pojďme se teď trošku víc podívat na Blindspot Solutions. Mám vás zapsanou více jako firmu, která pomáhá tomu průmyslu, než do ChatGPT. Respektive mám vás spojený se sofistikovanějšími IT technologiemi, které pomáhají velkým firmám šetřit velké peníze, když to takhle řeknu. Byli jste i dvakrát firmou Deloitte zařazeni do top tří nejrychleji rostoucích firem středoevropského regionu. To už se dá těžko zopakovat, co?

Ondřej Vaněk: Začneme tady od toho konce. Já si myslím, že ten růst, za který jsme byli tady nominování a možná i odměnění, nebyl prvoplánový. Jo, ta malá společnost samozřejmě roste rychleji než ty velké. My jsme rostli tak, jak přicházel byznys a lidi. Tím, že jsme ve službách, tak je to o párování byznysu a talentů. Talentů, který dokáže projekt, byznys adresovat. Takže co se týče růstu, tak si myslím, že my částečně kopírujeme růst trhů a technologií. Samozřejmě s inflací jsou naši zákazníci opatrnější a je tam lehký zásek. My na to nemáme ani nějaký osobní KPI, ani to není cíl co nejrychleji vyrůst někam. Spíš nám jde o to dělat super kvalitní práci a mít super talent, který chce dělat tu dobrou práci. Jsme ty srdcaři, ale už jsme se naučili být i byznysmeni. Ten balanc jsme se naučili, myslím, řídit relativně dobře, takže i v s tou dobou nejistoty dokážeme nějakým způsobem rezonovat. Stále máme spoustu práce a teď nejenom té příchozí zvenku, ale i uvnitř. Cítíme, že společnost má obrovský potenciál, který chceme využít.

Jan Strouhal: A jak se to dál vyvíjí? Když tady říkáte, že teď vzhledem k inflaci a co se děje v ekonomice, jsou firmy opatrnější k investicím. Jaké máte očekávání?

Ondřej Vaněk: Firmy jsou stále opatrné po hyperopatrnosti covidové přešly do opatrnosti inflační.

Jan Strouhal: Furt se něco děje.

Ondřej Vaněk: Ano. Ty lidi jsou z toho taky trošku unavený, ale už jsou taky unavený, že se neděje dlouho nic. Takže právě získávají energii na nové projekty a těch peněz je samozřejmě míň než před klidem, jak jsou opatrnější. Víc se počítá ROI před začátkem projektů. Někdo má ROI do dvanácti měsíců, někdo do tří let. My díky tomu, že nestavíme nějaké vzdušné zámky, ale technologii chceme nasazovat tam, kde to buďto přinese další rovinu – otevře to třeba nějaký další produkt pro klienty nebo někde ušetří peníze, tak nám ROI počítá relativně dobře. I to vlastně těm firmám říkáme, pojďte si to spočítat, než začnete, ať pak jsme oba spokojený, že to vychází. Pojďme to monitorovat. I v těchto dobách jsme na to připraveni, protože to děláme prakticky. Dotáhneme to do konce a chceme vidět ten impact. Samozřejmě je to víc práce, víc přesvědčování, víc počítání, víc edukace. Určitě zmíním ještě jeden segment, který je pro nás zajímavý. To jsou startupy. Primárně ne české, ale americké. Tento rok expandujeme na UK market, který je ve větší nejistotě než zbytek Evropy, protože po Brexitu je tam taky nemalá inflace, takže doba je nelehká. Na druhou stranu ty startupy pořád potřebujou investorům doručit hodnotu a dát zákazníkům možnost stavět nové věci.

Jan Strouhal: Takže teď máte víc menších klientů?

Ondřej Vaněk: Nedokážu to takhle generalizovat, spíš si myslím, že každý projekt je více hlídaný. Dřív se nám občas stalo: tady máme spoustu peněz, potřebujem to pálit, dejte nám tady tým a něco dělejte. A my jsme si museli dodefinovat ten produkt v dané oblasti, jak má vypadat, co by se zákazníkům líbilo a vlastně tomu našemu klientovi postavit, přičemž on na to vydával peníze a takto jsme šli dopředu. Dneska je to víc zaměřený, jdeme po kusech. Až to postavíme, tak se podíváme, co bude ten další kus, který postavíme. Tohle je spíš rozdíl ve volnosti na projektech. Na druhou stranu my jsme tu disciplínu vnitřní měli vždycky. Nechceme pálit peníze klienta jen tak. Takže pro nás to vnitřní změna není. Spíš je to o tom, že klienti jsou opatrnější. Často je spolupráce nějakým způsobem přerušovaná. Třeba že si klient udělá měsíční pauzu, zase se nadechne, jdeme dál. Ta transformace tady je, tomu se nedá bránit a ty investice je na to potřeba vyrovnat.

Jan Strouhal: Ještě bych se chtěl podívat na vaše konkrétní projekty. Vy jste o sobě dali vědět veřejnosti teď při poslední prezidentské volbě, kdy jste jako první věděli, kdo bude prezident. To vám vyšlo, Ale vlastně to dnes není gró té věci. Je to jenom, abych trochu navedl posluchače. Jinak děláte zajímavé věci právě pro zmíněný průmysl. Třeba naposled mě teď zaujalo, že umíte naskládat kontejner tak, aby byl maximálně využitý, což pak přináší úspory nákladů i uhlíkové stopy.

Ondřej Vaněk: Byl to projekt pro ŠKODA Auto a já možná udělám to přemostění z těch voleb do toho průmyslu. Na volbách jsme demonstrovali, že pokud máte data, tak i když jich máte málo, ale máte nějaká klíčová, tak lze vytvořit velmi přesný prediktivní model. Co se stane s nějakou mírou nejistoty. A průmysl, který je často závislý na svém supply chainu, v současné době čelí velké míře nejistoty, protože ten supply chain je narušený. Něčeho je hodně, něčeho je málo, něco stojí spoustu peněz, něčeho je přebytek. My říkáme že ta nejistota jde podchytit. Pojďme se podívat na ta klíčová data, která potřebujete, abyste si dobře modelovali svůj svůj supply chain. Máte v tom nějaká úzká místa, nějaká kritická místa, pojďme se zaměřit na ně a pojďme si zlepšit monitoring a predikovat účelnost těchto míst. Mžná zjistíme, že tady ten kritický dodavatel čipů má obrovskou nejistotu, což vyplyne z předpovědi. Ale i když víte, že má takovou nejistotu, tak pojďme buďto tu nejistotu zmírnit duplicitou dodavatele anebo navýšením zásob. Snažíme se díky těm metodám, který jsme použili ve volbách, ukázat firmám, že nemusí být slepé. Negovat to riziko a tu nejistotu tak, abych já byl schopen dodat to, co jsem slíbil. ŠKODA Auto vlastně optimalizuje celou řadu věcí a já ji vždycky chválím z pohledu adopce nových technologií, protože do toho jdou, vidí tu přidanou hodnotu a počítají ROI a jsou zodpovědný.

Jan Strouhal: Máte ještě třeba nějakej jinej use case, na čem děláte nebo co vás baví?

Ondřej Vaněk: Řadu. Ale ne všechno jde zmínit. Například se bavíme s firmou, která chce vytvořit nějaký next generation řešení pro drony. Bavíme se s healthcare startupy, které zase potřebují analyzovat různé snímky a řeší třeba různé zdravotní problémy. Ve stavebnictví se ukazují velmi zajímavé projekty. Vlastně díky digitalizaci dokumentace je možné vytvářet řadu zajímavých projektů v oblasti maintenance, v oblasti vzdělání. Takže mám radost, že máme spektrum různorodých projektů, že nevíme, kam skočit, a to je vlastně to, proč to děláme.

Jan Strouhal: To je určitě dobře. Budeme vás v tom sledovat, ať můžeme dávat vědět lidem, s čím umělá inteligence dokáže pomoct. Ondřeji díky za návštěvu v našem Forbes Byznys podcastu. Díky za zajímavé povídání o umělé inteligenci, o tom, co děláte.

Ondřej Vaněk: Já taky děkuju a někdy příště na shledanou.