AI zvýší produktivitu a kvalitu, ale práce neubyde, říká Ondřej Vaněk z Blindspot Solutions

• Které podoby pracovních činností AI skutečně může nahradit?
• Jak konkrétně dokáže pozvednout AI kvalitu výkonu?
• Proč může být pro firmu lepší si najmout externí odborníky?

 

Zhlédněte rozhovor

 

Poslechněte si podcast

 

Přečtěte si přepis rozhovoru

 

Ivana Karhanová: Noviny píší o tom, koho umělá inteligence nahradí. Čteme texty jako například „Deset povolání, která přestanou existovat“. Budoucnost je ale mnohem veselejší, než se nám snaží novináři říct. Co když práce bude víc a víc a bude mít stále vyšší přidanou hodnotu? To si alespoň myslí Ondřej Vaněk, CEO Business Solutions, člen Adastra Group. Ondro, ahoj.

Ondřej Vaněk: Ahoj, Ivano. 

Ivana Karhanová: Většina obav se týká toho, komu umělá inteligence práci vezme. Ty ale tvrdíš přesný opak. Práce bude pořád víc. Z čeho vycházíš?

Ondřej Vaněk: Já vycházím z historie. Práce je čím dál tím víc. Lidé ale mají pocit, že práce je nějaké konečné množství a když se udělá, tak je hotovo a pak už nebudeme mít co dělat. To se nazývá „problém nebo iluze konečné práce“. Tím, jak přichází nové technologie, přibývá potřeb a já potřebuju šikovné ruce nebo hlavy, aby mi s tím pomohly, protože lidí nemám dostatek. To je jeden konec spektra. Na druhou stranu technologie mi transformuje trh. Například samořídící auta – v nějaké fázi taxíky nebo kamiony budou jezdit primárně bez řidičů. A opravdu bude potřeba méně řidičů. Takže to vytváří tlak na zaměstnance, kteří jsou v těchto ohrožených rolích. Budou potřeba někde jinde. A samozřejmě zvyšuje se i míra inovace. Často nové práce vznikají někde na spektru kolem nových technologií. Nechtěl bych tedy říct, že ten problém tady není. Práce je spoustu, ale samozřejmě na nějaké lidi to opravdu vytváří tlak a je možné, že o práci přijdou.

Ivana Karhanová: Můžeme se podívat na pár historických paralel, kdy lidé měli strach, že práce nebude, a nastal opak? 

Ondřej Vaněk: Určitě. Zažili jsme několik revolucí. Během průmyslové revoluce nejdříve většina lidí pracovala v zemědělství a pak přešla do průmyslu, kde byla řada věcí automatizovaná a i tak té práce bylo hrozně moc. Ano, ubylo rolníků a přibylo průmyslníků a lidí u linek. A teď nechám stranou, jestli se kvalita práce zhoršila nebo zlepšila. Ale obecně lidí bylo pořád potřeba. S informačním věkem nastala obrovská potřeba programátorů a lidí, kteří, rozumí datům, počítačům a technologiím. Segment pořád bojuje s nedostatkem kvalifikovaných lidí. Pojďme si říct, že ta kvalifikace je netriviální a trvá nějakou dobu se dostat na úroveň dobrého programátora. Na druhou stranu umělá inteligence, pokud je spárována s člověkem, který má nějakou znalost v datech nebo programování, mi dohromady dokáže dodat velmi dobře odvedený kus práce.

Ivana Karhanová: To znamená, že nepotřebuju tak zkušené lidi na to, aby vykonávali práci v dané kvalitě, pokud se propojí třeba s umělou inteligencí?

Ondřej Vaněk: Neřekl bych to tak obecně. Zjednodušeně, pokud senioři dokážou řídit tým a pokud do něj připojí GPT, zvýší se jim produktivita. Členům týmu, kteří dokáží využít GPT pro svoji dennodenní práci, se také navýší produktivita. Pak je otázka, jak s GPT budou pracovat juniorní lidé nebo ti, kteří s technologií moc dobře pracovat neumí, neumí ji instruovat, neví, co má být výstupem, jestli je dostatečně kvalitní nebo ne. 

Ivana Karhanová: Co to podle tebe bude znamenat jednak pro firmy a pro management firem a jednak pro samotné zaměstnance?

Ondřej Vaněk: Pojďme začít se zaměstnanci. Řada lidí přistupuje k GPT, že to je velký pomocník. Vygeneruje jim článek, nějaký text, kus prezentace. Zrychlí jim kus práce, ale stále mají spoustu obsahu, který potřebují vygenerovat. Takže vlastně zvýší produktivitu, ale práce neubyde. Tím, že dokážu tvořit víc věcí nebo stejné množství, ale pořád kvalitnějších, tak se byznys posouvá dopředu. Byznys by měl pochopit, jak se mění požadavky na zaměstnance, co od nich potřebuje a jaké nové typy zaměstnanců jsou potřeba a co jsou ty nové skilly. Musí se zamyslet nad tím, jestli dává smysl si vybudovat interně tým, který se například bude věnovat nasazení GPT, případně jestli ho najme externě. Obě možnosti jsou validní. Často vidíme, že záleží na tom, jestli jde o core byznys. Například technologická firma si asi nebude outsourcovat všechny programátory. Na druhou stranu firma, která není technologická, by si mohla nějaký technický tým outsourcovat třeba na vývoj aplikace. 

Ivana Karhanová: Když vezmeš někoho zvenčí, nedává ti to na druhou stranu šanci vybrat lidi, kteří budou úzce specializovaný na konkrétní problém a dokážou ho možná ne levně, ale dobře vyřešit?

Ondřej Vaněk: Já jsem velký zastánce toho, že pokud to není můj obor, tak je efektivnější a možná i levnější si najmout specialistu. Když si vytvořím tým jednoho a půl nebo dvou lidí v mé společnosti, nemají se od koho učit. Chybí jim kontakt s komunitou a jsou velmi izolovaní. Proto je daleko lepší, když si vezmu tým třeba dvou lidí, kteří jsou napojeni na nějakou firmu a přináší mi znalosti z ostatních byznysů. Cenovka může být jiná, ale na druhou stranu já mám na dodavatele zase takzvaně lepší páčky. Můžu mu stanovit deadline a domluvit se na ceně a podmínkách. Když umím dobře dodavatele řídit, jsem efektivní a dostanu v daný termín to, co potřebuju.

Ivana Karhanová: Jaké to podle tebe bude klást nároky na vzdělávání? 

Ondřej Vaněk: I kdyby tady GPT nebylo, vzdělávací systém, hlavně ve střední, postkomunistické Evropě, trpí. Ať je to tím, jak je financovaný nebo jak moc je sevřený v nějaké kazajce. Má taky obrovskou setrvačnost a nečekal bych revoluci. Čekal bych evoluci a možná ne až tak zevnitř toho systému, ale spíš stranou začnou vyrůstat nové výukové směry a alternativy klasického školství.

Ivana Karhanová: To už běží na světových univerzitách, ne?

Ondřej Vaněk: Jo a děje se to i tady. Myslím si, že tím, jak přichází nové technologie, tak tyto směry budou o to silnější a budou adoptovat moderní metody do výuky a zároveň o nich budou lépe učit. Například vysokoškolští studenti už často jsou samostatní a ví, co chtějí dělat, a je otázka, nakolik potřebují formální výuku v učebně a nakolik jim dokážeme dát nějakou alternativu. A teď, aniž bych definoval, jak to má vypadat, věřím, že v online světě se už nachází tolik kvalitního materiálu, že studenti dokáží načerpat stejné, ne-li lepší a větší množství informací k předmětu, než kdyby docházeli na univerzitu. Myslím si, že ideální bude nějaký hybridní přístup. 

Ivana Karhanová: Co tohle všechno bude znamenat pro lidi, kteří dnes vykonávají rutinní činnosti, které lze automatizovat? Kde podle tebe bude na trhu práce jejich místo do budoucna?

Ondřej Vaněk: To je kontroverzní věc. GPT je velmi dobrý v kreativitě a v nahrazování intelektu, ale už mi třeba neposkládá cihly na dům. Takže spíš se můžu dívat na tu rutinní práci, kterou vykonávají lidé hlavou. Ta bude nahrazena. Na druhou stranu, protože lidi jsou zvyklí pracovat hlavou, věřím, že jsou schopni se také posunout a vezmou to jako příležitost se učit nové. Pokud AI přijmou jako asistenta ke své práci a spolu dokáží udělat třeba i desetkrát více práce, pak si jich i byznys bude vážit.

Ivana Karhanová: Tak vysvětluje budoucnost práce Ondra Vaněk, CEO společnosti Business Solutions, která se na umělou inteligenci specializuje a která je členem Adastra Group. Ondro, díky za fajn rozhovor a za návštěvu ve studiu. Někdy na viděnou.

Ivana Karhanová: Díky moc.

Ondřej Vaněk: Ivano, na viděnou.

 

(Text byl upraven pro lepší plynulost pomocí ChatGPT.)