Agilní firma, adaptivní přístup... také se vám zdá, že se s agile v posledních měsících roztrhl pytel? Každý chce být agilní, ale dobře míněné úsilí nemá často žádný výsledek nebo řízení projektů dokonce zkomplikuje. Vladimír Šedivý, Agile Leader v konzultační společnosti Adastra, pro vás shrnul nejčastější chyby, které firmy při přechodu na agilní řízení dělají.
Chybějící motivace
Častým důvodem problému anebo i neúspěchu je nesprávný motiv pro transformaci. Většinou je to z externích důvodů: Naše konkurence zavedla agile! Musíme být taky agilní. Všichni jedou ty triby, tak to budeme dělat taky. Spotify model ten nám určitě pomůže, je to teď trend…
Zkratkovité jednání má za následek zpravidla zavedení procesu, který v rámci firmy a její kultury nedává smysl. Výsledkem může být i to, že se velká část zaměstnanců se změnami neztotožní. Situace často vyeskaluje i do toho momentu, kdy budou chtít odejít nebo se jejich výkon výrazně sníží.
Proto je vždy velice důležité si uvědomit, jaké jsou naše motivy, zda to firmě dává smysl a jaké budou přínosy změny. A tento proces musí být inkluzivní, proto do plánování a změny zapojte všechny, nejen vrcholové vedení. Jedny z hlavních pilířů agility je kolaborace a transparentní jednání, takhle si to můžete hned vyzkoušet. A vedení by se mělo za agile jednoznačně a explicitně postavit.
Agile není magie
Z nějakého důvodu si lidé myslí, že agile a často specificky scrum vyřeší jejich problémy. Kolikrát jsem slyšel například: Máme problém psát dokumentaci, to se ale tady dělat nemusí. Nestíháme termíny, v pohodě, na to se přece v agilu nehraje.
Agile ani žádný jeho framework nefunguje tak, že se hodí jako bomba do firmy a vyřeší všechny naše problémy. Vždy je nutné pečlivě vybírat a zvažovat, zda mají konkrétní postupy pro vás význam a zda budou znamenat přínos.
Každá firma je unikátní, s vlastní sadou silných a slabých stránek, podobně jako lidé. A proto je nutné ji také vyhodnocovat jako jedinečný organismus a celek.
Bez práce to nepůjde
Managment najme agilního kouče, aby ztransformoval firmu, nicméně stále žije v sladké představě, že jich samotných se to zásadně nedotkne. Zkrátka, že se transformace stane tak nějak bez jejich aktivního přičinění, protože oni přece najali kouče.
Je dost možné, že to chvilku bude fungovat. A chvilka je přesně ta doba, než odejde externí kouč, který je za transformaci odpovědný. Managment se ke změně nezavázal osobně a jen tuto odpovědnost přesunul na někoho jiného. Nicméně si mohou odškrtnout, že nyní jsou agilní. Do odchodu externisty…
Tak jsme zavedli ten agile
Pozvali jsme agilního kouče, z projeťáků jsou scrummasteři nebo product owneři, máme JIRU a máme ráno standup… Jsme agilní! Ano, je to cargo cult.
Důležité si je uvědomit, že být agilní nebo adaptivní není časově ohraničený proces. V tomto případě platí bezezbytku staré úsloví: Cesta je cíl. Firemní kulturu musíme budovat a průběžně rozvíjet tak, aby byla co nejvíce otevřená a transparentní. Budovat důvěru zabere čas a práce nikdy nebude hotová, protože se vždy objeví nějaká nová výzva. Ale to je přesně agile: průběžně se přizpůsobovat změnám a novinkám.