Jsme na prahu energetické revoluce. Ze solárů se stává datový byznys, říká Petr Pěcha (Solek)

Jsme na prahu energetické revoluce. Vyhraje ten, kdo zvládne nejlépe optimalizovat výrobu i spotřebu – dokáže posílat energii právě tam, kde je potřeba a vyplatí se to. Na pozadí to znamená obrovské množství dat pro náročné odhady. „Základní jsou predikce výroby, správný prodej, ukládání a odhad spotřeby. Algoritmy je navíc potřeba aktualizovat často, protože se trh mění. Souvisí to i s příchodem elektromobilů, které změní koncept distribuce energie.“ říká v rozhovoru Petr Pěcha, Chief Product & Digitalization Officer firmy Solek, která se zabývá provozem a údržbou fotovoltaických elektráren.


  • Proč říká, že se z nich stává datová firma?
  • Co znamená, když ze solárního pole coby výrobku uděláte komplexní službu?
  • Jakým výzvám aktuálně čelí solární byznys a kam směřuje trh?
  • A jak trh změní elektromobilita?

Poslechněte si podcast

Přečtěte si podcast jako rozhovor

Ivana Karhanová: 60 % energie z obnovitelných zdrojů. To není vize, ale realita. Nicméně ne česká, ale realita jihoamerického Chile. Právě tady začala působit česká firma Solek, specializující se na výstavbu a provoz solárních elektráren. Jakým technologickým výzvám aktuálně čelí solární byznys? Proč Petr Pěcha, Chief Product & Digitalization Officer firmy Solek, tvrdí, že se z nich stává datová firma? O tom bude dnešní rozhovor. Dobrý den, vítejte ve studiu.

Petr Pěcha: Dobrý den.

Ivana Karhanová: Jak se změnil solární byznys za posledních deset let? Vy jste říkal, že ze solárního pole se stává v podstatě produkt.

Petr Pěcha: Velmi to záleží na zemi, o které se bavíme. Jak jste zmínila, v Chile je již přes 60 % energie z obnovitelných zdrojů, v ČR v roce 2022 to bylo 3,7 %, v EU okolo 22 %. Rozvoj byznysu se liší v závislosti na zemi. Rozvíjí se i u nás a s tím, jak se rozvíjí, přibývá solární energie. Solární energie přináší nové téma – jak řídit nejen solární energii, ale i energii z obnovitelných zdrojů. A to je důvod, proč se z produktu stává služba. Nejde jen o výrobu, ale také o to, kde ji vyrobíte a správně distribuujete.

Ivana Karhanová: Takže ze solárního pole se nestává jen výrobek, ale služba?

Ano, je to odvážné tvrzení, ale věřím, že směřujeme právě tímto směrem.

Ivana Karhanová: Vy jste mi také říkal, že vyhraje ten, kdo to umí nejlépe řídit. Proč?

Petr Pěcha: Představte si, že výroba ze solárních panelů je velmi závislá na počasí. Výroba může být buď maximální nebo minimální, závisí na počasí v dané oblasti. Energetická síť musí být vyvážená, což zahrnuje vyvážení výroby i spotřeby. Správné řízení znamená předpovídat, kolik energie vyrobíte, jaká bude spotřeba a zároveň musíte kalkulovat s tím, že někdy je lepší energii uchovat, což znamená mít dobré úložiště pro energii, jako jsou například baterie.

Ivana Karhanová: To znamená, že řízením myslíte rozhodování, kde energii spotřebujete, uložíte nebo pošlete do sítě?

Petr Pěcha: Přesně tak. Je to o znalosti přesné predikce výroby na základě dat o počasí, sledování tržních cen a rozhodování, zda energii poslat do sítě ihned nebo ji uložit na později. A to se týká jak velkých solárních projektů, tak rodinných domů a menších firem, kde je optimalizace spotřeby také velmi důležitá pro celkové fungování systému.

Ivana Karhanová: To znamená, že od firmy, která mi instaluje solární elektrárnu, ať už na rodinném domě nebo v případě velkých fabrik s enormní spotřebou, bych měla očekávat nejen dodání a instalaci panelů, ale také řešení komplexní úlohy, jak jste popsal?

Petr Pěcha: Přesně tak, to je budoucnost. Velké firmy mají energetiky, ale my vyrábíme něco jako ‚domácího energetika za pár korun‘, který se stará o vše. Příklady: bazénová filtrace, ohřev vody, klimatizace nebo tepelná čerpadla. Důležité je, kolik stojí tyto služby. Náš software, na kterém pracujeme, využívá data o počasí, sleduje energetický trh a rozhoduje, zda energii prodat nebo ji využít jinak, například pro ohřev bazénu. Rozhodnutí dělá software, který optimalizuje tyto procesy doma.

Ivana Karhanová: To zní jednoduše, ale předpokládám, že za tím stojí obrovské množství dat a optimalizační úloha závisí na desítkách parametrů.

Petr Pěcha: Ano, může jich být i více, zvláště u velkých fabrik. Základní jsou predikce výroby, správný prodej, ukládání a odhad spotřeby. Je to o spočítání těchto věcí. Algoritmy je potřeba aktualizovat často, protože se trh mění. Musíme sledovat spotřebu a očekávat změny, a to i v souvislosti s příchodem elektromobilů, které změní koncept distribuce energie.

Ivana Karhanová: Znamená to, že potřebujete vytvořit optimalizační model založený na machine learningu nebo algoritmech umělé inteligence, které se učí z aktuálního dění a predikují budoucí stav?

Petr Pěcha: Ano, pracujeme s machine learning algoritmy. Nový zákon o komunitní energetice umožní posílat energii například vlastní rodině. Když vznikne více takových komunit, AI a optimalizace se mohou rozšířit nejen v domácnostech, ale v celých společenstvích se stovkami uživatelů.

Ivana Karhanová: Takže tím jste myslel, když jste říkal, že se z vás stává datová firma?

Petr Pěcha: Bez dat to nepůjde, to je jasné.

Ivana Karhanová: Co to pro vás znamená? Od čisté instalace solárních elektráren jste přešli k vývoji softwaru a práci s daty, abyste si vybudovali pozici v tomto směru.

Petr Pěcha: Je to velká výzva. Je mnoho firem, které staví solární pole nebo se věnují obnovitelným zdrojům, ale my cítíme, že jsme na prahu revoluce. Viděl jsem revoluci v byznysu s prvními XML formáty a daty na internetu, ve financích s rychlými platbami a mobilním bankovnictvím, stejně jako v e-commerce v Číně. V energetice je klíčem management. Je to složité, protože jsme na začátku, ale je třeba změnit podstatu byznysu a DNA firmy. Musíme vystoupit z komfortní zóny a podívat se na byznys novýma očima.

Ivana Karhanová: Řekl jste, že elektromobily hodně změní byznys. V čem bude ta hlavní změna?

Petr Pěcha: Četl jsem studie, které říkají, že by mělo být kolem 100 tisíc elektromobilů v roce 2030. Průměrná spotřeba domácnosti je okolo 3 megawatthodin ročně, elektromobil přidá dalších šest. To znamená celkem devět megawatthodin ročně na domácnost, což je výzva. Důležité je, za kolik si auto nabijete. Dnes je cena za megawatthodinu různá, závisí na čase nabíjení. Rozdíl mezi nabíjením za 25 nebo 150 eur je velký. Elektromobily z malé spotřeby udělají velkou a budou zdrojem pro flexibilitu energetické sítě. Mohou zásobovat EU energií.

Ivana Karhanová: Z toho, co popisujete, plyne, že by mělo dojít k rovnoměrnější rozložení spotřeby energie v čase.

Petr Pěcha: Ano, je to tak. Výzvou bude vysvětlit lidem, že energetický trh není nebezpečí, ale příležitost.

Ivana Karhanová: Jde o to využívat trh ve chvíli, kdy je cena nízká.

Petr Pěcha: Přesně tak. V Norsku je 90 % domácností na světovém trhu. Tam jsou často záporné ceny. Věřím, že to může fungovat i u nás.

Ivana Karhanová: Mě napadla jedna varianta, která možná zamíchá kartami. Všechny kancelářské budovy a nákupní centra nabízí parkování s dobíjením. Co to znamená pro plánování spotřeby? Pak to není o tom, že si auto nabiju doma levně, ale přijedu do kanceláře, nabiju ho tam a po 8 hodinách odjedu.

Petr Pěcha: Záleží na situaci. Nákupní centra jsou ideální pro fotovoltaiku na střeše. Myslím, že to bude budoucnost. Když máte fotovoltaiku, nákupní centrum bude chtít mít nějaký byznys model a zpoplatní nabíjení. Je výhodnější posílat energii do elektromobilů než investovat do velkých baterií. Budou kombinovat možná menší baterie a posílání energie do aut.

Ivana Karhanová: Stavíte datovou platformu. Jaký byl ten AHA moment, kdy jste si uvědomili, že se musíte ubírat tímto směrem?

Petr Pěcha: Můj AHA moment přišel, když jsem si nainstaloval fotovoltaiku. Začal jsem přemýšlet o tom, kde všude mohu energii poslat. Napadaly mě koncepty jako poslat energii mámě nebo na charitu. Pak jsem potkal lidi, kteří na tom pracovali, a spojili jsme se. Teď společně vyvíjíme, protože trh pro tento byznys model teď ještě neexistuje.

Ivana Karhanová: Jak vám vychází byznys model datové platformy?

Petr Pěcha: Je to jako s internetem na začátku. Kdo investoval, teď vidí výsledky. V domácnostech je to neorané pole. Věříme, že když elektromobily vzrostou a lidé pochopí, že energetický trh je příležitost, a dodavatelé energií budou mít lepší přehled o spotřebě, otevře se nový byznys. Je to o vizionářství a přípravě na správný moment.

Ivana Karhanová: Jak to vypadá v Chile, kde Solek působí již dlouho? Je tam situace podobná, nebo se trh zatím teprve rozvíjí?

Petr Pěcha: Chile je trochu specifický případ. Česká republika se zaměřila na rozvoj obnovitelných zdrojů energie v rámci své energetické sítě. Stavba solárních zařízení byla zde v plném proudu. Nicméně, řízení a optimalizace na velkých polích je stále potřebné.

Ivana Karhanová: Máte na mysli, že v Chile je to více centralizované?

Petr Pěcha: Ano, řízení v České republice zahrnuje i domácnosti, ale v Chile to není případ. Nicméně, v poslední době se objevuje více firem, včetně těch velkých, které se touto problematikou začínají zabývat. Můžeme jmenovat například Teslu, ale existuje mnoho dalších firem, které mají bateriová úložiště a koncepty pro správu energie. Hlavním cílem je nyní zaměřit se na domácnosti, protože zde stále není větší konkurence.

Ivana Karhanová: Zmiňoval jste trh s flexibilitou. Můžete to nějak vysvětlit?

Petr Pěcha: Jde o to, že energetická síť musí být vyvážená. Uživatelé mohou přispět k vyrovnání nabídky a poptávky tím, že poskytnou energii z jejich baterií v době, kdy je potřeba, nebo naopak, kdy je nedostatek, mohou tuto energii do sítě vrátit. Toto má smysl zejména pro velké firmy, které mají velké baterie a dieselové generátory. Co se týče budoucnosti, o které teď mluvíme, nejprve to bude relevantní pro elektromobily a domácí baterie. Když tyto zdroje spojíte do větších bloků, například v rámci komunit, můžete nabídnout kapacitu i na trhu s flexibilitou. Hlavním cílem je vyrovnat zátěž v síti.

Ivana Karhanová: To, co jste nám právě popsal, se obvykle týká spíše velkých firem, které mají energeticky náročné provozy, jako jsou chladící výrobní linky, hutě a další. Jak to bude s domácnostmi?

Petr Pěcha: Situace bude záviset na tom, jak budou vytvářeny velké komunity domácností.

Ivana Karhanová: Mluvil jste také o potřebě dat pro produkty a údržbu. Jak se to bude týkat domácností?

Petr Pěcha: Mnoho lidí si nainstalovalo solární panely od různých firem, ale často nemají přehled o tom, jak zařízení pracuje, mimo jiné o jeho výkonnosti. Naším systémem bychom mohli optimalizovat výkon a dokonce predikovat, která část solárního zařízení nefunguje správně. Poté bychom mohli poslat notifikaci servisnímu centru, které by problém vyřešilo. Většina lidí nemá zájem kontrolovat každý panel, proto je taková prediktivní údržba velmi důležitá.

Ivana Karhanová: Jsme v roce 2024 a elektromobily v České republice jsou stále ve fázi začátku. Kdy se domníváte, že to, o čem teď mluvíte, se dostane do praxe?

Petr Pěcha: Historie nám ukazuje, že předpovědi mají své mezery a neočekávané události, jako je například geopolitické konflikty, mohou vše změnit. Nicméně si myslím, že se objeví klíčová událost a bude to rychlé probuzení pro lidi, kteří si uvědomí, že se blíží nový trend. Kdy to přesně nastane, nevíme, ale do pěti let to bude reálné. Chceme být připraveni, aby nás to nepřekvapilo.

Ivana Karhanová: To byl Petr Pěcha, Chief Product & Digitalization Officer z firmy Solek. Díky za skvělý rozhovor.

Naše případové studie

monitoring zásilek

Continental Barum: Optimalizace vnitroskladové přepravy snížila přepravní náklady

Continental Barum chtěl minimalizovat vnitroskladovou přepravu všech dílů určených k...

Číst více

KBC: Snížení falešně pozitivních případů o 60 %

Pátá největší pojišťovna v České republice chtěla zvýšit efektivitu odhalování...

Číst více