Projekt „udržitelného obchoďáku“ No neke se inspiroval ve Švédsku, kde vznikl jako první v Evropě. Zakladatelé No neke vycházejí ze švédských zkušeností a nyní realizují koncept cirkulárního obchodu i v ČR. „Z průzkumu nám vyšlo, že až 77 procent Čechů alespoň někdy nakupuje věci z druhé ruky. Potvrdil se nám tak obrovský nákupní potenciál. Zároveň nám vykrystalizoval koncept No neke store, který v prosinci realizujeme v pražském obchodním centru Westfield Chodov. Na základě našeho průzkumu jsme postavili sortiment, jaký by tam měl být, od fashion až po iPhony,“ říkají v Adastra podcastu zakladatelé No neke Noema Pšenicová a Radek Hampl.
- Jaký je potenciál cirkulárních obchodů včetně e-shopů?
- Doženou v budoucnu second handy klasický retail?
- Co na zboží z druhé ruky oceňují zákazníci nejvíce?
- Jak může fungovat udržitelný byznys model?
Poslechněte si podcast
Přečtěte si podcast jako rozhovor
Ivana Karhanová: Udržitelný obchoďák. Nový projekt, který odstartoval na pražském Chodově. Neřeší však spotřebu vody, elektrické energie nebo obalových materiálů. Jde totiž na samou dřeň udržitelnosti. Snaží se zabránit vzniku nových produktů. Logika je jednoduchá a nemilosrdná. Nevznikne produkt, nevznikne obal, není spotřebována energie. Projekt No neke a jeho zakladatelé Noema Pšenicová a Radek Hampl. Dobrý den, vítejte ve studiu.
Noema Pšenicová: Dobrý den.
Radek Hampl: Dobrý den.
Ivana Karhanová: Vy jste se udržitelným obchoďákem inspirovali ve Švédsku, tam vznikl vůbec první v Evropě. Jak tamější koncept funguje?
Noema Pšenicová: Samozřejmě, když jsme hledali nějakou inspiraci v zahraničí, jak cirkularita funguje tam, tak jsme narazili na první cirkulární obchoďák. Nejenom prodejnu, ale celý velký dům. Nákupní centrum, které funguje kousek za Stockholmem. Jmenuje se ReTuna, vznikl v roce 2015 a založila ho Anna Bergström.
A my máme to štěstí, že ona nás i na dálku mentoruje. Takže jsme s ní v kontaktu a řešíme společně, co se naučila a co jí fungovalo, nefungovalo.
No a jak jsem zmiňovala, je to celé nákupní centrum, kde to funguje tak, že oni i vykupují věci od lidí, to zboží probírají, něco jde do sběru k recyklaci a ty dobré kousky se tam prodávají. Takže taková inspirace pro nás, jak by to jednou mohlo možná fungovat i tady v Praze.
Ivana Karhanová: Jaká je zatím ta nejdůležitější lekce nebo informace, kterou vám předala?
Noema Pšenicová: To, že lidé sice chtějí nakupovat z druhé ruky, protože to má pro ně hodně benefitů, ale moc nechtějí slyšet, že to jsou věci z druhé ruky, secondhandové a tak. Spíš nám řekla, že v komunikaci jim více fungovalo ukazovat to zboží hezké, jako nové a přizpůsobit tu komunikaci stylu, jak jsou lidé zvyklí teď konzumovat obchody s novým zboží, s módou a tak dále.
Ivana Karhanová: Než jste projekt spustili, tak jste si dělali i průzkum a máte to podložené čísly. Co vám ta čísla ukázala?
Noema Pšenicová: Dívali jsme se na čísla a zjistili jsme, že toho moc není. V zahraničí nejvíc dat a statistik z průzkumů sdružuje americká společnost Red Hat, která je v tomto tahounem a všichni ji citují.
Oni sami říkají, že second hand se stává globálním fenoménem a do roku 2026 tento trh vyroste o 127 procent, a jeho růst je dokonce mnohem dynamičtější, až 11násobně větší než klasický retail. Ale pak jsme se dívali na data tady z lokálního trhu a zjistili jsme, že absolutně nic není a byli jsme nuceni si průzkum udělat sami.
Ivana Karhanová: Co vám z něho vyšlo?
Noema Pšenicová: Vyšlo nám z něho, že až 77 procent Čechů alespoň někdy nakupuje věci z druhé ruky. Takže se nám potvrdil obrovský nákupní potenciál. Ta nákupní síla tady je.
Radek Hampl: Zároveň nám z toho vykrystalizoval koncept, který chceme dělat, respektive který teď zkoušíme dělat v prosinci na Chodově – náš No neke store. Takže na základě toho průzkumu jsme stavěli i sortiment nebo průřez toho sortimentu, jaký by tam měl být.
Máme tam zástupce z různých segmentů, kteří prodávají produkty z druhé ruky. Máme tam fashion, to je Tak trochu jiný sekáč společně s 1981.
Ivana Karhanová: Takže second hand.
Radek Hampl: Přesně tak. Potom máme dětské zboží nebo doplňky pro děti, to je Ebuu. Pak tam máme home decor, což je Ad role. Pak máme nějaké sportovní vybavení, což jsou elektrokola z druhé ruky. Kdo by tušil, že vůbec něco takového se prodává, ale je to tak.
Z elektroniky máme levné iPhony, které tam budeme i opravovat live pro naše zákazníky, a zároveň jsme partneři společně s knihami, které tam budou mít výdejnu na tu dobu.
A zároveň ještě jako poslední, abych vyjmenoval všechny partnery, tam máme Ikea Circular Hub, protože jsme si řekli, že když to všechno bude z druhé ruky, tak i vybavení té prodejny by mělo být z druhé ruky. Takže všechno vybavení, které tam zákazník uvidí, je z Ikea Circular Hubu, který spousta z nás asi zná.
Noema Pšenicová: Ještě možná k těm datům bych doplnila, když se bavíme o tom, co nám vyšlo v tom průzkumu, tak nejenom nákupní potenciál, ale i motivace lidí k nákupu z druhé ruky. Já jsem očekávala, že to bude trošku vysoké číslo, ale že až tak mě celkem zarazilo.
A vyšlo nám, že až 80 procent spotřebitelů chce nakupovat z druhé ruky kvůli ceně a snaze ušetřit, čemuž vlastně nahrává i současná situace, jak všechno zdražuje, ceny energií, a ty rozpočty rodin na to naráží. Lidé nám tam také vyplnili, že chtějí zamezit plýtvání a myslí si, že je to ekologické. A to bylo víc než 60 procent, což byl pro nás velký aha moment, jakože skvělé.
Ivana Karhanová: Kdo očekáváte, že bude váš typický zákazník? Protože to, co jste zmínili, 1981 nebo třeba Tak trochu jiný sekáč, nejsou typické levné second handy.
Noema Pšenicová: Je to tak.
Radek Hampl: Na to je jednoduchá odpověď, která souvisí s tím, proč jsme zvolili obchodní jednotku v obchodním centru Westfield Chodov. A to je to, že pro nás je zákazník úplně každý, kdo tam chodí. To znamená, že jak víme, Chodov je jeden z největších nebo možná asi největší obchodní centrum v České republice. Takže zásah je opravdu ohromný.
A tady se nebavíme jenom o Praze, ale bavíme se i o středních Čechách, případně se vypravují i celé autobusy z různých koutů ČR na nákupy. Takže my opravdu chceme ukázat a oslovit zákazníky napříč všemi cílovými skupinami, i z toho důvodu, aby viděli, že věci z druhé ruky jsou naprosto kvalitativně srovnatelné s novými.
Ivana Karhanová: Proč jste vybrali zrovna Chodov? Mně připadá paradoxní, že No neke, udržitelný obchoďák bude v něčem, co v podstatě podporuje konzum a tu obrátkovost, fast fashion, nové výrobky se vším všudy.
Radek Hampl: Udeřila jste na hlavičku. Je to právě z tohoto důvodu. My se k tomu stavíme tak, že chceme to ukazovat zákazníkům a měnit systém zevnitř. Nechceme, aby zákazník byl nucen jezdit pro věci z druhé ruky do různých koutů města, ale aby je našel pod jednou střechou se vším.
Takže i tohle byl jeden z důvodů, abychom byli konkurenceschopní, respektive aby bylo vidět, že jsme konkurenceschopní s novými produkty, které se prodávají na Chodově, všude kolem nás nebo všude kolem té obchodní jednotky.
Noema Pšenicová: A i když se Chodov zdá jako taková Mekka konzumu, je obrovský, tak oni dělají hodně věcí ohledně udržitelnosti. Na podporu právě těchto projektů mají udržitelný obchoďák. Takže bylo fajn to, že nás právě oni chtěli podpořit.
Ivana Karhanová: V Česku jste první, jestli se nepletu. Když jste poprvé přišli do nákupního centra Chodov, že byste něco takového chtěli, jak reagovali?
Noema Pšenicová: No, ono to bylo zajímavé, protože nám tady dneska chybí ještě jedna naše spoluzakladatelka Míša Cloudová, která to s nimi celé domluvila. Na jedné akci networkingu se potkala s dámami z marketingu Chodova a slovo dalo slovo.
Řekla jim o našem nápadu, protože jak ona sama říká: Když máte dobrý nápad, je potřeba o něm mluvit. Takže si o tom promluvili a zjistili, že oni mají taky v té lajně aktivit spoustu věcí, kde chtějí udržitelnost a cirkularitu podpořit. Takže paradoxně to bylo spíš tak, že oni po nás skočili.
Radek Hampl: Zároveň musím říct, že při jednáních byla mezi námi velmi vysoká synergie. Nebylo tak, že bychom museli argumentovat proč a tak dále. Ale obecně je koncept lákal a dával jim velký smysl. Takže slovo dalo slovo.
Ivana Karhanová: My jsme se ještě nedostali k tomu názvu. No, já bych si tipla, že to znamená „no nekecej“.
Radek Hampl: Je to tak.
Noema Pšenicová: Já z pohledu markeťáka vím, že vymyslet dobrý název značky je challenge klidně na několik týdnů. Ale my jsme na to měli hodiny a já jsem úplně v šoku z toho, jak se nám to krásně povedlo. Není to úplně naše zásluha. My jsme oslovili brand stratéga a Pavla Cahlíka, jestli by nám s tím nepomohl. Zorganizoval nám workshop, kde nám chtěl vysvětlit a předat, jak přijít na název.
Když jsme ho pozvali na pivo a chtěli jsme to tam řešit, tak netušil, že musíme odejít s tím názvem, protože druhý den jsme byli nuceni ho už oznámit do médií, se kterými jsme předtím udělali rozhovor, a pořád jsme neměli název. A vzešlo z toho No neke.
Je to úžasné v tom, že to úplně koresponduje s tou emocí a reakcí lidí, kterou chceme vyvolat. Přijde zákazník a řekne si: Vždyť to vypadá jako nové, no neke, to máš vážně z druhé ruky? No nekecej, fakt jako tohleto? Když se nám povede, tak za mě, za marketing bude ten brand a komunikace dobře pochopena.
Ivana Karhanová: Vy jste oba dva už několikrát zmínili, že ty věci by měly vypadat a být prezentovány jinak. Já osobně znám jenom dva sekáče, Tak trochu jiný sekáč a 1981. A fakt je, že oba dva tyhle sekáče dbají na výběr zboží a na jeho prezentaci. Zrovna včera jsem tam byla a odnesla jsem si džíny a sako, které mám dneska na sobě, protože jsou vyprané, odžmolkované, jsou prostě v top stavu a můžu si je rovnou vzít.
Radek Hampl: Tohle byl náš cíl při výběru vendorů a těch, s nimiž budeme spolupracovat. My jsme měli v pipeline spoustu firem a partnerů, u kterých jsme přemýšleli, zda má smysl je vůbec oslovit, jestli by nám to dávalo smysl je vůbec oslovit.
Ti, kteří tam nakonec budou, tak ti splňují právě naše podmínky na to, aby sortiment byl kvalitní, aby byl čistý, aby byl srovnatelný s tím novým a aby zákazník si byl jistý, že odchází s dobrou věcí, aby odcházel s dobrou emocí, že udělal dobrý deal.
Ivana Karhanová: To znamená, že ve vašem případě přestává platit, že trh s použitým zbožím je trh kyselých jablek, kdy já mám velkou pravděpodobnost, že si koupím něco, co už nefunguje, jak má, a proto to někdo dal pryč.
Radek Hampl: Přesně tak. U nás pravděpodobnost toho, že si koupíte kabát se žmolkama nebo který je ještě zašpiněný…
Ivana Karhanová: To jde vyprat, ale třeba u iPhonu už je to blbý, u elektrokola asi taky.
Radek Hampl: Hezký příklad jsou levné iPhony, u kterých je od našich partnerů normálně záruční lhůta. Opravdu se snažíme pravděpodobnost toho, že by zákazník přišel domů a byl s tou věcí nespokojený kvůli její kvalitě, co nejvíc snížit.
Noema Pšenicová: To se nemůže stát, protože když jsme si dělali průzkum, tak někteří lidé pořád mají zafixované hlavně second handy s oblečením jako špinavou hrabárnu, kde je nejasná kvalita věcí, nejasná čistota, a to my musíme zbořit, to je prostě jasně dané.
Proto jsme tak vybírali, i s ohledem na vendory a Chodov, že prostě oni sami by nás na Chodov nepustili, kdybychom měli kvalitu nějak níž. Takže na tom nám velmi záleží.
Radek Hampl: Spousta z nás má zkušenost ze sekáče mass fashion, kdy jsem i já osobně zažil, že přijel pán v dodávce se šesti krabicemi na náměstí do nějaké blízké vesnice a tam se sešly dámy z celého města nebo z vesnic a začaly tam přebírat, a všechno bylo za deset korun. Jo, tak přesně takhle ne, protože my to podrobujeme kvalitativní kontrole a garantujeme, že to bude fajn.
Ivana Karhanová: Já se přesto vrátím zpátky k otázce, kdo je váš zákazník. Protože vy jste řekli všichni, ale víme v marketingu, že když je něco pro všechny, tak to není pro nikoho a žádný z těch produktů nebude levný v tom smyslu tak, jak ho můžu koupit na různých facebookových skupinách, na bazarech, na internetu, protože ty věci budou dražší. Takže kdo bude váš zákazník?
Noema Pšenicová: Z našeho průzkumu vyšlo, že víc nakupují v kamenných prodejnách ženy. Takže ano, budou to ženy. Ale co se týče nějakého věkového rozptylu, to vůbec v průzkumu nehrálo roli. Snažili jsme se namixovat sortiment tak, aby si tam něco našly i maminky s dětmi, aby si tam našli něco teeneageři, i starší lidé, třeba nějaký hezký home decor a tak.
Ale ano, sortiment nebude úplně nejlevnější. Nebude to, že všechno je za 50 korun, ale ve srovnání s cenou nového kusu tam bude výrazná – nechci říct sleva, protože to není sleva, ale výrazně snížená suma, kterou ty lidi zaplatí.
Radek Hampl: Musíme být konkurenceschopní vůči Chodovu. To znamená, že aby zákazník vůbec lokalitě toho Chodova k nám přišel a nakoupil, tak musí vidět benefity toho, že nakupuje u nás a že jsme srovnatelní i cenově s ostatními shopy, které tam jsou, hlavně teď na Vánoce.
Ivana Karhanová: To znamená, že vaše cílovka bude muset být taková jako udržitelně edukovaná?
Noema Pšenicová: Nemyslím si úplně, protože jak nám vyšlo, 80 % spotřebitelů nakupuje hlavně kvůli snaze ušetřit. Takže si myslím, že tam přijdou i lidé, kteří nenakupují vyloženě z druhé ruky pravidelně. A možná, že zjistí, že u nás je sortiment z druhé ruky až když přijdou na tu prodejnu a chytnou si tu věc do ruky.
Radek Hampl: A že to je fajn.
Noema Pšenicová: Ano, my samozřejmě budeme komunikovat už i na výlohách a tak, ale člověk je na tom Chodově bombardovaný reklamou z každé strany, takže si dovedu představit, že kolikrát přijde a ani nebude vědět, že přišel do cirkulárního obchodu. Fakt jsme tady pro všechny.
Já vím sama za marketing, že to je velmi zvláštní a že to je o to těžší. Ale myslím si, že právě za měsíc, co budeme na tom Chodově, tak tam se lépe vykrystalizuje, kdo u nás nakupoval nejvíce a cílová skupina se prostě lépe specifikuje. Teď prostě otevíráme náruč a přijďte se podívat, co se všechno skvělého dá nakoupit z druhé ruky, a uvidíme, kdo to využívá nejvíce.
Ivana Karhanová: A co bude po tom měsíci?
Radek Hampl: Máme spoustu plánů. Samozřejmě těch scénářů je mnoho. Pro nás je teď důležité vůbec nějaká data sesbírat. Nebavíme se o klasických prodejních datech. To beru, že to je klasika, kterou prostě děláme, ať už je to traffic a nevím, co všechno dál.
Ale bude tam probíhat výzkum nebo průzkum, kde se budeme dotazovat i našich zákazníků přímo tam face to face: co si o tom myslíte, jaký jste měli pocit a tak dále, abychom opravdu měli co největší obrázek po tom měsíci. A i na základě této zákaznické zkušenosti budeme byznys model buď dál vytvářet, nebo spíš vylepšovat nebo měnit.
A jak říkám, scénářů je fakt hodně. Bavíme se o nějakém omnichannelovém řešení, kdy se bavíme i o online market place přes rotující prodejny nebo franšízy. Prostě je toho hrozně moc.
Ivana Karhanová: A můžeme k těm plánům říct něco víc?
Radek Hampl: Rád nazývám tu offline nohu toho našeho No neke teď na měsíc jako takový market place offlinově. A samozřejmě jelikož jsem z e-commerce, tak tam vidím velký potenciál i v e-shopovém řešení.
Když se koukám na to, jak teď fungují obecně věci z druhé ruky onlinově, tak je to hodně segment od segmentu, ale ukázat, že to jde i jinak a přijít na jeden shop, kde si můžu pořídit všechno a mám to z druhé ruky, tak to tady zatím úplně není.
A myslím si, že je to jeden ze scénářů. Ale samozřejmě i využívání prostorů v obchodních centrech má pro zákazníka z mého pohledu přidanou hodnotu. Vždycky se dostaneme do toho, že zákazník si na některé věci potřebuje sáhnout, chce je vidět, a ti zákazníci nejsou jenom onlinoví. Vždycky je to nějaký průnik všeho.
Noema Pšenicová: Ano, to spíš vypadá přesně na online signál, protože jedno bez druhého nemůže existovat. To vidíme i teď. Firmy z onlinu si otevírají kamenné prodejny a obráceně. Kamenné prodejny jdou do onlinu s e-shopy. Takže asi tak nějakým způsobem bude vypadat i náš koncept.
Tam je vyloženě otázka, čím po sesbírání a vyhodnocení dat začít, jak to prostě uchopit, aby to bylo celé nejenom udržitelné co se týče ekologie, ale hlavně profitabilní z pohledu byznysu.
Radek Hampl: Což je taky možná důležitá poznámka, kterou jsme nezmínili. My se na to nekoukáme jako na neziskový byznys. Koukáme se na to jako na byznys, který by měl být udržitelný dlouhodobě a měl by být zdravý. Pokud takový byznys model nenajdeme, tak to prostě dělat nebudeme. Nechceme být nezisková organizace, chceme být opravdu byznysově zdraví.
Ivana Karhanová: Co tady bude po tom měsíci?
Radek Hampl: Já si myslím, že po měsíci, v lednu bude velké přemýšlení nad tím, co s tím dál a jakou cestou to poslat. A zároveň tak, jak jsme se bavili před pár sekundami o těch scénářích, tak ony jsou všechny moc pěkné, ale často nejdou dělat všechny naráz.
Takže si myslím, že se budeme bavit i o tom, jak byznys budeme dlouhodobě škálovat a jak dál budeme třeba růst.
Noema Pšenicová: Teď za měsíc nasbíráme spoustu zkušenosti, už teď je sbíráme. Radek je zodpovědný za provoz a asi by o tom dokázal mluvit hodiny.
Jde i o to, jak zorganizovat lidi, tým. Abych to ještě nějak zarámovala, od momentu, kdy jsme se domluvili s Chodovem na tom, že otevřeme obchod, tak do jeho otevření zbývalo 56 dní.
Radek Hampl: A to i s tím názvem, že jsme ho museli do té doby vymyslet.
Noema Pšenicová: Úplně všechno. Já bych chtěla vidět možná i jiné značky, nebo si popovídat s někým, kdo byl za tak krátkou dobu schopen najít prodejce, najít partnery, najít stav, vyřešit marketing, brand a všechno.
Ale to jsou pro nás tak cenné zkušenosti, že prostě my teď už jenom musíme vymyslet, jak ten dlouhodobý obchod pojmout, protože já už bych se reálně nesmířila s tím, kdybychom si v lednu řekli, že to prostě nejde.
Ivana Karhanová: Máte už teď nějakou zpětnou vazbu, třeba od ostatních obchodních center? Registrují tuto aktivitu?
Radek Hampl: Ano, máme. Když jsme začali řešit provozní věci ať už to jsou platby nebo tak, už jsme měli možnost využít třeba i jiná obchodní centra, která nám nabízeli: Heleďte se, máme tady volnou jednotku, nemáme tam nájemce, tak pojďte a spustíme to s vámi už v listopadu a tak dále. Což pro nás v tu chvíli bylo nereálné a zároveň partnership s Chodovem je pro nás tak cenný a ta synergie je tak velká, že jsme to nechtěli tříštit pro tento čas.
A co se týká zpětné vazby obecně, tak musím říct, že máme velkou podporu. Kamkoliv se podíváme, respektive nás oslovují i lidé, s kterými jsme se nikdy nebavili, neviděli. A jak o nás zachytili nějakou informaci v médiích, tak hned nám začali psát napřímo, třeba že chtějí pomoct.
Zrovna teď někdo psal, že by rád přišel jenom na to, jak se bude stavět ta pobočka, že ani nic nechce, ale že přijde a že bude tahat nějaké vybavení a že by to rád viděl, že se mu to moc líbí. Takže feedback nebo ta zpětná vazba a ta podpora je fakt ohromná, z čehož mám velkou radost.
Ivana Karhanová: Myslíte, že je reálné, aby tady jednou vzniklo něco jako centrum Chodov jenom s použitými věcmi?
Radek Hampl: Máme i takové příklady právě ze zahraničí, a já si nemyslím, že to je nereálné. Myslím si, že je to otázka timingu, kdy zákazník na to bude připravený.
Noema Pšenicová: Možná už je.
Radek Hampl: Možná už je, ale to my uvidíme.
Noema Pšenicová: To my uvidíme v prosinci.
Ivana Karhanová: To byli zakladatelé projektu No neke alias Udržitelného obchoďáku Noema Pšenicová a Radek Hampl. Díky oběma za návštěvu ve studiu a na Chodově při nákupu na viděnou.
Noema Pšenicová: Díky, na shledanou.
Radek Hampl: Na shledanou.