Co má smysl digitalizovat v pojišťovnictví? „Myslím, že prakticky všechno, kde nutně nepotřebujete lidský kontakt. My jsme tady pro to, abychom pomáhali lidem v průšvihu, což je zpravidla nějaká pojistná událost. Tady bych chtěl, aby klient měl vedle digitalizované formy vždycky možnost mluvit s živým člověkem, který ho uklidní, nasměruje, pomůže mu,“ říká v Adastra podcastu Michal Řezníček, CEO Direct pojišťovny.
- Jak se řídí pojišťovna přes náklady?
- Co znamená v pojišťovnictví „klientský zážitek“?
- Jak vedle sebe mohou úspěšně fungovat digitální a face to face procesy?
- V čem pomáhá digitalizace zaměstnancům pojišťoven?
Poslechněte si podcast
Přečtěte si podcast jako rozhovor
Ivana Karhanová: Přemýšlet čím dál méně jako pojišťovna, i když jsou pojišťovna. Jak se liší pohled pojišťovny, která řídí byznys přes náklady, a jak pojišťovny, která na to jde přes klientský zážitek? Jak řídit inovace? Kde brát nápady? O tom si budu povídat s Michalem Řezníčkem, CEO Direct pojišťovny. Dobrý den.
Michal Řezníček: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Ivana Karhanová: Jak se tedy řídí pojišťovna přes náklady?
Michal Řezníček: Pojišťovna přes náklady se řídí s důrazem na ty náklady a především na nákladovou efektivitu tak, aby všechno směřovalo k tomu, být nákladově efektivní a vydělat ve finále co nejvíc peněz.
Ivana Karhanová: Co to pak ale ve svém důsledku znamená pro klienty a potom pro inovace na pojistném trhu?
Michal Řezníček: Myslím si, že klient v takovém případě sem tam může narazit na nějaké nepříjemné překvapení typu nějaký limit, nějaký skrytý háček třeba v pojistných podmínkách. Třeba dlouhé nečitelné pojistné podmínky, které klient většinou čte, až když se něco stane.
A tam je mnohdy upozorněn, že přesně na straně 6 v odstavci 5 je napsané, že tohle se neplní. Na inovace jsou samozřejmě kladeny požadavky, aby pojišťovna byla nákladově efektivní – z pohledu efektivity provozu, aby tam třeba bylo míň lidí a tak dál.
Ivana Karhanová: Nejsou ale inovace občas o tom, že se prostě seknete, že vám tam ROI nevyjde a čas od času hodíte nějaký projekt prostě z okna.
Michal Řezníček: I to se může stát, samozřejmě. Ale je otázka, proč to celé děláte a proč ta firma jako taková existuje, jaké máte poslání. Podle mě to má vliv jak na inovace, tak ve finále i na klienta.
Ivana Karhanová: Vy v Directu říkáte, že na prvním místě je klientský zážitek. Přesto, není to tak trošku buzzword?
Michal Řezníček: Může to být buzzword, pokud nemáte jasné důkazy, že to děláte jinak, nebo že jste v něčem jiný než ten zbytek, který taky říká, že to dělá pro klienta. Myslím si, že dneska je spousta klientských firem a klientsky orientovaných firem, které se o to snaží.
My se snažíme, abychom byli ve věcech, které jsou pro nás důležité a které jsou v souladu s naším posláním jasně čitelní a měli jsme jasné důkazy toho, že to děláme jinak.
Ivana Karhanová: A co to je konkrétně?
Michal Řezníček: Hodně se věnujeme tomu, aby věci byly jednoduché. Lidi nechtějí řešit pojištění. To znamená chceme, aby ho v Directu měli vyřešené na lusknutí prstů, aby to bylo jednoduché, intuitivní.
Ivana Karhanová: Jasně, to je vaše nová kampaň.
Michal Řezníček: Dnes se shodou okolností rozbíhá, tak je to takové nakažlivé. Chceme, aby to lidé reálně zažívali a aby v Directu měli všechno na lusknutí prstů. Ať už z pohledu sjednání, tak z pohledu vyřízení pojistných událostí a vůbec veškerých věcí, které s pojištěním souvisí.
Ivana Karhanová: Když se podíváme na pojistný trh nebo na trh pojišťoven, tak spousta z nich je jako přes kopírák. Stejné procesy, velmi podobné pojistné podmínky, podobné limity, podobné způsoby, jak jednají s klientem, jak klient může s nimi jednat a komunikovat. V čem se lišíte vy?
Michal Řezníček: My už když jsme Direct zakládali v roce 2015, tak jsme říkali, že stavíme pojišťovnu, u níž chceme, aby se chovala ke klientovi jako k vlastní mámě – pro ty z nás, kteří máme dobrý vztah s mámou. A ono to do jisté míry hodně pomáhá a definuje procesy a vůbec komunikaci na klienta, kterou máme.
Takže nemáme třeba IBA na call centru, ale klient se dovolá rovnou živému člověku. Nechceme, aby strávil čas tím, že musí vymýšlet a mačkat jedničku, dvojku, trojku a šroubovat svůj požadavek a přemýšlet co chce.
Ivana Karhanová: A psát si na papírek varianty, které máte zmáčknout.
Michal Řezníček: Tak aby to bylo rychlá kombinace devítka, hvězdička nebo jak to bývá, prostě abyste se rovnou dovolala na operátora. A současně, když dneska třeba zamítáme nějakou škodu, což je vždycky nepříjemné, protože jsme sice transparentní a přátelská pojišťovna, ale to zdaleka neznamená, že můžeme platit všechno, to bychom zkrachovali.
Snažíme se jasně říkat, co klient má pojištěno a co má čekat, že bude mít zaplaceno, a naopak co pojištěno není a co je tedy ve výlukách. Tak když něco zamítáme, tak dneska třeba volá přímo náš likvidátor klientovi, aby mu vysvětlil, proč ty věci zamítáme.
To znamená neschováváme se za nějaký dopis, kde je podepsaný někdo, na koho se nikdy nedovoláte, ale je tam jasný kontakt na likvidátora, který sám aktivně volá klientovi a říká mu, z jakých důvodů tu škodu platit nebudeme, aby tomu klient rozuměl. Protože tak jako tak je to pro něho nepříjemné, když třeba čeká, že něco dostane zaplaceno, a nedostane.
Nespoléháme na to, že si čte všechny pojistný podmínky, byť se je snažíme dělat strašně jednoduše česky, lidsky, ale i tak. Když tu škodu nechceme nebo nemůžeme zaplatit z důvodu nějaké výluky, tak tomu klientovi aktivně voláme dopředu a vysvětlujeme mu to.
Ivana Karhanová: Máte nějakou zpětnou vazbu na to, když klientovi zavolá přímo likvidátor? Jsou ti klienti pak trochu míň zklamaní?
Michal Řezníček: To je úplně čerstvá věc, děláme ji teď poslední týden, takže já ještě na to zpětnou vazbu nemám. Myslím si ale, že to bude dobrá zpětná vazba, protože minimálně se snažíme tomu klientovi vysvětlit a říct, jaké jsou ty důvody, než aby si to našel právě někde v pojistných podmínkách. Ale zpětnou vazbu zatím nemám.
Ivana Karhanová: Když se na Direct podíváme pohledem byznysu a čísel, je něco, v čem se výrazně lišíte oproti větším pojišťovnám, které jsou tady déle a tak podobně?
Michal Řezníček: Ano.
Ivana Karhanová: Lišíte se nějak třeba co se týká struktury, výnosů, nákladů? Protože logicky ten váš model fungování je lehce jiný.
Michal Řezníček: Myslím si, že to, v čem se nejvíc lišíme, je právě naše vnitřní fungování. Struktura výnosů a nákladů je docela podobná, protože fungujeme na jednom trhu, na stejném trhu, v nějaké cenové úrovni, abychom byli konkurenceschopní. Spolupracujeme normálně se třetími stranami, kde zase máte nějaký tržní standard, třeba provizi, takže tam úplně rozdíl není.
To, v čem já vidím úplně největší rozdíl, je naše vnitřní fungování, které je totálně jiné. Třeba nemáme KPI a máme obrácenou pyramidu, takže nemáme manažery, ale máme podporovatele, a snažíme se vytvářet bezpečné prostředí pro lidi tak, aby zvedali věci, nebáli si je zvedat a přicházeli s nápadem, nebo se nám nebáli říct, že něco je špatně a my jsme to mohli změnit. Největší rozdíl je tedy v poslání, proč ta firma existuje, v kultuře, kterou máme, a v hodnotách, kterými žijeme.
Ivana Karhanová: Nemáte KPI? Jak poznáte, že to děláte dobře?
Michal Řezníček: Neznamená to, že bychom neměli nic. Máme reporty a snažíme se samozřejmě koukat na to, jak nám třeba roste počet klientů, jak se nám vyvíjí profitabilita. Na tyhle věci se díváme, ale zásadní rozdíl je, že proto nežijeme, že žijeme opravdu pro toho klienta a snažíme se ho mít na prvním místě a přemýšlet, jakou novou službu, jaký nový produkt pro něho vyvineme.
A na čísla se díváme jako do zpětného zrcátka, jestli to funguje, jestli to je důležité. Samozřejmě nejsme charita, jsme normální ekonomická firma a potřebujeme to dělat ziskově, abychom tady mohli dlouhodobě být a fungovat. Ale primární je opravdu ten klient a to, co mu přineseme. A v tom já vidím největší rozdíl.
Ivana Karhanová: Kde berete nápady na to, jak dělat věci líp?
Michal Řezníček: Zdrojů je hned několik. Když jsem zmínil bezpečné prostředí, tak pro mě to je základ toho, aby ty nápady vůbec chodily. Protože když nemáte bezpečné prostředí ve firmě, tak se lidi bojí něco zvedat, říkat, že z toho bude nějaký problém, že se bude hledat nějaký viník, kdo za to může. To si troufnu říct, že my nemáme, je normálně lidské dělat chyby.
Jenom chybami se člověk učí a nějak se posouvá. Takže se snažíme tohle hodně lidem říkat. Už při nástupu jim říkáme, že nejsme dokonalá firma, takže když narazí na něco, co se jim nezdá a co by se mělo změnit, tak aby to zvedli, šli za svým podporovatelem a snažili se to nějakým způsobem změnit. Řekl bych, že to je úplný základ toho, odkud ty nápady chodí.
A pak se samozřejmě potkáváme s klíčovými lidmi třikrát ročně na workshopu. Pokaždé máme byznysový den, kdy řešíme byznysové věci, druhý den máme kulturní, kde se bavíme o kultuře, o hodnotách, o tom, jak chceme fungovat. Z obou dvou dnů chodí spousta nápadů, které se pak snažíme jenom nějak správně prioritizovat a říct si, co z toho budeme realizovat a co ne.
Ivana Karhanová: Takže v podstatě nápady, kam byznys Directu posouvat. To znamená, že když mám sjednané pojištění, tak si teď třeba můžu nechat vyměnit pneumatiky přes mého poskytovatele pojištění? Tahle možnost taky vznikla na vašich workshopech?
Michal Řezníček: Teď nevím přesně, kde vznikl pit stop – rychlá výměna pneumatik. Tohle byl myslím zrovna nápad Pavla Řeháka (předsedy představenstva Direct pojišťovny), což je další zdroj našich nápadů. Opravdu teď nevím, kde přesně co vzniklo, ale jsou to právě jednak workshopy a běžné fungování, a jednak něco přijde od Pavla nebo od nás.
Ivana Karhanová: Protože celý podklad je zaměřený na inovace a na digitalizaci, co má podle vás v pojišťovnictví smysl digitalizovat?
Michal Řezníček: Myslím, že má smysl digitalizovat prakticky všechno, kde nečekáte nebo nepotřebujete nutně lidský kontakt, což není ale všechno. Dám příklad: My jsme tady pro to, abychom pomáhali lidem v průšvihu. Tím průšvihem u pojišťovny je zpravidla nějaká pojistná událost, škoda.
Když máte škodu, vždycky je to nepříjemné na psychiku, zvlášť pokud je to poprvé. Záleží ještě, jak moc je škoda vážná, v jaké je to situaci. Ale vždycky je tam nějaká míra stresu. A to je situace, kde já bych chtěl, aby vždycky byl lidský kontakt, aby vždycky člověk měl možnost mluvit s živým člověkem, který ho uklidní, nasměruje, pomůže mu, řekne mu, co má dělat. Je to prostě jiné, než mluvit s robotem, why botem, chatbotem, nebo si objednávat přes apku asistenčku.
Tím neříkám, že neexistuje skupina klientů, kteří jsou úplně v klidu a i v takové situaci si objednají ty věci přes aplikaci, a měli by to mít umožněno. To znamená, že i tohle by mělo být digitalizované, ale lidský kontakt v některých situacích je za mě nenahraditelný a já budu chtít, abychom ho drželi zejména ve zlomových momentech.
Ivana Karhanová: To znamená, že potom vedle sebe máte dvojí procesy? Jedny digitální a jedny jako face to face, vaše podpora a klient, které jsou schopné běžet paralelně.
Michal Řezníček: Ano, je to tak. Je hezké mít hodně procesů digitalizovaných i pro naše lidi, protože i oni pracují s nějakýma systémy a potřebují nějakou podporu. A samozřejmě čím lepší systémovou podporu budou mít, tím líp se zase budou moct věnovat klientovi.
Myslím si, že to jde ruku v ruce, a že to budeme chtít digitalizovat do té míry, kde to bude dávat smysl pro klienta, a kde to bude dávat smysl ekonomicky. Ale současně budeme chtít zachovat lidský kontakt tak, aby se člověk mohl dovolat živému člověku, který mu prostě normálně v tísni bude chtít pomoct.
Ivana Karhanová: Když o to klient nebude stát, dokáže s vámi komunikovat výhradně online, to znamená od sjednání až třeba případně po vyřízení škodní události, že ho opravdu nemusíte fyzicky vidět?
Michal Řezníček: Nemusíme ho fyzicky vidět. Dneska si sjednáte smlouvu úplně online, smlouva vzniká zaplacením a přichází elektronicky do emailů včetně zelené karty. To znamená, že klient nepotřebuje žádné papírové dokumenty, které bychom museli fyzicky předávat.
To je jeden z důvodů, proč nás nemusí vidět. Když nebude chtít, může si všechno v klientské zóně sám změnit, jakékoliv změny na smlouvě udělá elektronicky. Stejně tak může nahlásit škodu a peníze mu přijdou taky virtuálně. Takže když nechce, nemusí nás vidět.
Ivana Karhanová: Jednu dobu se na pojistném trhu řešily aplikace, nakolik pojišťovna potřebuje vlastní aplikaci, protože klient s tou pojišťovnou přijde do styku jednou ročně, a to zpravidla když platí pojistné. A na druhou stranu i vy jste zmínil slovo klientský zážitek. Jak se dá u klientů pojišťovny vyvolat nějaká míra engagementu?
Michal Řezníček: To je dobrá otázka. Taky si ji klademe. Jednak je tam platba jednou za rok, jak jste zmínila, jednak lidi cestují, takže si sjednají jednou až dvakrát za rok cestovní pojištění, plus třeba nedejbože řeší pojistnou událost, ale pořád je to málo, těch interakcí v rámci roků není tolik.
Teď nebudu úplně konkrétní a nechci prozrazovat, co tam chystáme, ale půjde to hodně do směru té mobility a aut a další naší odnože, kterou máme v rámci skupiny, a to je Direct Auto.
To nám v podstatě umožňuje tu aplikaci vzájemně propojit tam, kde to bude dávat smysl, tak, aby klient s námi víc žil, aby tu aplikaci využíval na víc věcí a chtěl ji používat víckrát během roku, protože samozřejmě jednou za rok je málo. To by zapomněl, že nějakou aplikaci má a v zásadě by ji nepoužíval.
Ivana Karhanová: To znamená třeba právě ta výměna pneumatik?
Michal Řezníček: Třeba výměna pneumatik, objednání do servisů a další věci, které souvisí s mobilitou jako takovou, tak ty půjdou v té aplikaci do budoucna udělat.
Ivana Karhanová: Jak moc se vám daří řešit fraudy už pomocí různých nástrojů strojového učení, umělé inteligence, a nakolik je tam pořád důležitý lidský faktor?
Michal Řezníček: Dnes je to stále kombinace. Softwary se vyvíjí strašně rychle a myslím, že je důležité sledovat a používat ty, které už přinášejí nějakou hodnotu, a teď nejenom nákladovou, ale chceme to prostě dělat správně.
Takže software, který pozná, jak moc je poškozené auto nebo jak moc velká míra poškození tam je, jestli ten díl se třeba bude měnit nebo bude na výměnu, anebo se bude dát ještě nějak opravit. Tak to jsou věci, které postupně testujeme a hodně je sledujeme a chceme je využívat v momentě, kdy budou dávat smysl.
Vedle toho paralelně existuje pořád standardní tým detektivů, kteří vyšetřují pojistné podvody. Takže tam jsme pořád ještě v takové hybridní variantě, kdy ty nástroje se postupně vyvíjí. A vedle toho máme ten standardní tým, který se fraudy zabývá.
Ivana Karhanová: Myslíte, že ty detektivy jednou dokážete nahradit právě technologickým postupem?
Michal Řezníček: Kdo ví. Záleží, jak se budou vyvíjet ty softwary, jak budou spolehlivé, jak nám budou umožňovat ty fraudy odhalovat, jak rychle to půjde dopředu. Je to úplně stejné jako s různými whys boty, které mají nahradit call centra.
Osobně si myslím, že to je ještě daleko, že je to úplně stejné, jako když říkalo, že už dávno nebudou kamenné pobočky a všechno se bude řešit online. Pořád strašně moc lidí chce lidský kontakt a chce řešit ty věci napřímo. Myslím, že s tímhle je to velmi podobný, ale nechceme to podcenit. Jde to rychle dopředu, takže chceme využívat obě varianty.
Ivana Karhanová: Když jste se stal ředitelem Directu, tak jste někde říkal, že byste chtěli mít všechna data na jednom místě. Jak vznikla tahle strategie a proč potřebujete data na jednom místě?
Michal Řezníček: Data dneska umožňují strašně moc věcí, je to taková doba datová. Takže čím víc toho o klientovi budeme vědět, tím líp budeme umět dělat klientský zážitek, budeme ho umět líp personifikovat, protože lidé mají různé potřeby.
A čím víc toho budeme vědět o chování toho klienta, tím líp se mu budeme umět přizpůsobit. To je jeden z těch důvodů.
Druhý důvod je, že my, když jsme v roce 2014 koupili Triglav a začali jsme postupně v roce 2015 stavět Direct, tak jsme ho koupili ještě se starým systémem, který spoustu věcí neumožňoval. Takže jsme se rozhodli, že si budeme stavět vlastní systém tak, abychom současně s ním mohli upravit procesy tak, jak prostě potřebujeme.
Ivana Karhanová: Ale ten starý systém ještě máte.
Michal Řezníček: Ještě ho máme, pořád běží paralelně dva vedle sebe, postupně ty věci migrujeme. Letos už se blížíme ke konci, kdy budeme mít kompletně retailové pojištění v novém systému a postupně se vrhneme na firemní pojištění, to znamená flotily a SME.
Ivana Karhanová: Já když takhle mluvím s různými klienty, tak většinou jako klíčový prvek toho, aby dokázali všechno dát na jedno místo, zmiňují něco jako datovou strategii. Vy si taky něčím takovým v Directu procházíte, když se snažíte zjišťovat, co potřebují jednotlivá oddělení a co třeba taky občas nechtějí dát z ruky?
Michal Řezníček: Máme poměrně silnou vzájemnost, takže úplně nemáme oddělení, která by něco nechtěla dát z ruky. To je ten jiný styl fungování, který jsem popsal. Spíš přemýšlíme, která data využít pro to, abychom klientovi zlepšili klientský zážitek a proč.
A současně teď se to přemýšlení strašně rozšiřuje, v rámci celé skupiny Direct Family i o ty ostatní firmy, protože když jsme mluvili třeba o propojení servisu nebo výměny pneumatik a pojišťovny, tak my samozřejmě nechceme, aby náš klient přijel do toho servisu a tam nevěděli, kdo to je a zjišťovali si to v novém dalším systému, a on znovu musel říkat věci, které my už dávno můžeme mít zjištěné z pojišťovny, nebo je víme ze smlouvy.
Nechceme, aby nám klient musel ty věci znovu dvakrát říkat, ale chceme mít ta data na jednom místě. Chceme vidět celou klientskou historii, abychom dokázali s tím klientem dobře žít a abychom ho pozitivně překvapovali.
Takže je hezké, když ho přivítáme jménem, budeme vědět, že tam je objednaný na 9:05 a někdo ho tam bude čekat, vítat. Bude vědět, co chce, než aby ten klient to musel znovu vysvětlovat, protože obě dvě ty firmy jsou Direct a jako klient bych čekal, že ta firma o mně bude vědět.
Ivana Karhanová: Co vás teď v tuto chvíli brzdí? Co se týká třeba inovací nebo právě technologického vývoje?
Michal Řezníček: My máme strašně moc nápadů a nejvíc nás možná brzdí rozhodnout se, které jsou správné, nebo co je ta správná kombinace, kam se teď vrhnout.
Ivana Karhanová: Proto jste asi první, kdo neřekl, že nedostatek lidí.
Michal Řezníček: Lidi nejsou až ten největší problém, který bych řekl na prvním místě. Zrovna teď máme vynikající zkušenost, že u nových rolí, které obsazujeme v rámci nových projektů, se nám podařilo obsadit tři klíčové pozice naprosto šikovnými lidmi, a opravdu jsme měli z čeho vybírat. Takže jsem byl velmi pozitivně překvapen.
Šikovní lidé na trhu jsou a jenom někteří z nich se třeba hledají nebo spíš pro sebe hledají nejsprávnější variantu, kam se v životě vydat a co chtějí dál dělat. A já jsem rád, že jsme se třeba pro ně stali tou správnou volbou a správnou alternativou.
Ivana Karhanová: Takže vás v tuto chvíli brzdí prioritizace vašich vlastních nápadů?
Michal Řezníček: Musíme se hlavně rozhodnout, co jdeme dělat a co nejdeme dělat.
Ivana Karhanová: Kde obecně na pojistném trhu vidíte další prostor pro inovace?
Michal Řezníček: Já si myslím, že hodně je to o digitalizaci. Je to taky takový buzzword, všichni chtějí digitalizovat, ale nikdo neví, co to je v našem případě. Já digitalizaci vnímám jako zjednodušení procesů tak, aby fungovaly, ať už úplně no touch, takzvaně bezdotykové, anebo jako low touch, a umožnili jsme lidem věnovat se klientům z pohledu měkkých dovedností a tam, kde lidský kontakt nejde nahradit.
Ale co jde dělat systémově, pojďme dělat systémově. Bude nižší chybovost a procesy budou běžet víc online, budou rychlejší. A to si myslím, že doba dneska vyžaduje, že lidi čekají, že věci nebudou trvat měsíc nebo čtrnáct dní, ale že spoustu procesů budeme počítat v hodinách, některé možná v minutách.
Ivana Karhanová: Takže když bych to měla shrnout, tak je to zrychlení, nějaká automatizace, a přitom pořád lidský kontakt v kritických momentech.
Michal Řezníček: Přesně tak. A ještě bych řekl dostupnost, ať už v aplikaci nebo v klientské zóně nejenom pro klienty, ale i pro naše obchodní partnery. Tam se trh taky velmi vyvíjí a oni čekají, že spoustu věcí budeme vystavovat ven ze systému otevřeně tak, aby se mohli přes API napojit a nemuseli nám třeba volat nebo nás nemuseli žádat e-mailem o požadavky, ale našli si je ve svých systémech. Takže si myslím, že jde o celkovou digitalizaci a onlinizaci celého prostředí.
Ivana Karhanová: Je něco, co teď vidíte v roli nějakého game changera v pojišťovnictví?
Michal Řezníček: Myslím si, že game changer bude, jak se komu ta digitalizace povede. Všichni se o to snažíme a já vždycky říkám: pojďme dělat inovace, které dávají smysl a které klientovi opravdu něco přinesou a bude je používat. Mám někdy pocit, že to je takový sprint – pojďme všichni digitalizovat, protože by se to mělo a protože to dělají všichni.
Ale my se snažíme velmi si testovat, jestli to pro klienty bude nebo nebude nějaká přidaná hodnota a jestli opravdu to je něco, co je pálí a co by chtěli třeba řešit digitálně. Tak to si myslím, že je jedna věc.
A největší game changer bude za mě pořád totální fokus na klienta, abychom mu reálně opravdu chtěli pomoct v situaci, kdy on to potřebuje, protože to je potom moment, který on si zapamatuje. Když mu dobře pomůžete, tak si to zapamatuje a myslím, že to má dneska tu největší hodnotu.
Ivana Karhanová: Říká o budoucnosti pojišťovnictví Michal Řezníček, CEO Direct pojišťovny. Díky, že jste přišel do studia, a při dalším povídání někdy na viděnou.
Michal Řezníček: Děkuji mockrát.