Podcast s Tomášem Wolfem: Banky evidují 345 tisíc žádostí o odklad splátek. Netuší, jak s těmito klienty pracovat

Banky obdržely k 1. červnu 345 tisíc žádostí o odklad splátek. Podle Tomáše Wolfa, partnera společnosti Adastra Business Consulting,  se zhruba 40 %  těchto žadatelů dostane do platební neschopnosti prakticky ihned po té, co se jim splátky obnoví. Dalších 20 % pak do platební neschopnosti spadne do roka.

Výše uvedená tvrzení Tomáše Wolfa pramení z jeho zkušeností z let 2009 – 2015, během kterých pracoval pro banky v zemích, kde byl během minulé finanční krize odklad splátek hlavním nástrojem, jak jejich klientům pomoci. Ukázalo se však, že problémy spíš přibývaly. 

Odklad není pomoc, problém se jen posouvá v čase

Odklad není prominutí, co se bude tedy dít, až začnou splácet? Wolf upozorňuje, že po 6 měsících budou muset doplatit úroky zpětně, navíc budou v mnohých případech doplácet také odložené nájmy. K tomu všemu musí najít peníze i na ostatní životní náklady. Odložení splátek tedy pro hodně klientů představuje pouze posunutí problému v čase. 

Co by měly banky dělat? Osvědčené řešení z let 2008-2015 podle Wolfa představuje snížení splátek a prodloužení platebního kalendáře. “Ve všech pilotech, které jsme dělali, se ukázalo, že ať jsme navýšili splátky od 10 % nebo o 50 %, polovina klientů šla do delikvence,” odkrývá realitu Tomáš Wolf. Přitom výše odložených splátek dosahuje 10 miliard korun. 

“Řešením je kombinace vymáhání a komunikace,” dodává Wolf. Podle něj jde o nejtěžší část celého cyklu práce s klienty. Jen tlak na to, aby zaplatili, nefunguje. Účinný nástroj představuje kooperace, při které banka musí lidem prodat řešení, na kterém vydělají obě strany. 

Banky nejsou připravené

Podle Wolfa banky nejsou na následující vývoj připravené. “Nezažily to, banky nepočítají s tím, že by měly s klienty pracovat už během moratorií,” upozorňuje. Přitom včasná segmentantace a nabídnutí pomoci dokáží snížit náklady na krytí rizik až o 40 %, jak dokládají právě zkušenosti z let 2008 až 2010.