Nejsem zastáncem oslavování chyb, spíše se snažím vytvářet kulturu, ve které se lidé nebojí o nich mluvit, říká Pavel Kysela, generální ředitel Adastry

Pavel Kysela přišel do Adastry dva roky po jejím vzniku, v roce 2002. První roky rozvíjel obchod v telekomunikacích, později byl ředitelem samostatné divize a 11 let od nástupu se stal generálním ředitelem celé české pobočky Adastry. Pod jeho vedením se firma na domácím trhu téměř ztrojnásobila, získala několik dceřinek (Acamar, Adastra.one a Blindspot Solutions) a zaměstnává více než 600 kolegů.

„Vzpomínám si, jak před lety, kdy jsme ještě sídlili v takové malé vile na Vinohradech, nám Honza Červinka, jeden ze spoluzakladatelů, vyprávěl svoje vize, kde by Adastra jednou měla být. Vysnil si, že by měla mít obrat kolem miliardy, a nám to tehdy v tom 30-40členném týmu přišlo naprosto nerealistický...“, říká v úvodu rozhovoru Pavel Kysela a zmiňuje aktuálně čtyřmiliardový obrat celé dnes už globální skupiny Adastra Group.

I přes velikost a firemní expanzi nevidí Adastru jako korporát. Eliminoval například většinu krátkodobých cílů, není zastáncem kvartálního plánování, ani centralizovaného řízení, které pro společnost v dynamicky se vyvíjejícím technologickém odvětví vnímá jako neefektivní. Naopak věří, že dlouhodobost, distribuce pravomocí a odpovědnosti je cestou, jak firmu posouvat kontinuálně dále.

„Pokud chcete, aby byla firma schopna flexibilně reagovat na to, co se děje na trhu, musíte být velmi blízko klientům. To znamená rozhodovací pravomoci a spolu s nimi i odpovědnost posouvat na nižší úrovně,“ říká.

Proč je pro firmu důležité umět tolerovat chyby? Jaké přínosy má nábor lidí podle potenciálu, nikoliv podle vhodnosti pro otevřené pozice? Proč dává smysl přijímat juniorní kandidáty po škole, nejen seniory? A jak se ve společnosti s decentralizovaným řízením daří udržet dlouhodobý směr? Nejen o tom se doslechnete v podcastu, který Pavel Kysela natočil pro portál JOB#1.