Vyberte si vhodný nástroj pro řízení rozsahu projektů (III. díl)

V závěrečném po­kračování našeho seriálu vás seznámíme s dalšími nástroji pro řízení rozsahu projektu z našeho výběru. Tentokrát se zaměříme na kvadrant „kom­plexní přístup“. 

V rámci nejsložitějších projektů s mnoha zainteresovanými stranami se málokdy vystačí s jedním nástrojem. Vždy se bude hledat nějaká vhodná kombinace. I na tomto poli však lze najít dva zajímavé počiny: Jama a TopTeam Analyst.

Velmi milým překvapením dnešního trhu je právě Jama. Na management požadavků ve všech různých podobách (kategorizace a struktura záleží jen na zvolené metodice a její kustomizaci, kterou si v nástroji můžete udělat) nabízí celou škálu myslitelných i méně myslitelných nástrojů.

Jakmile se metodika nadefinuje, je možné pustit se do práce. Jednou z funkcí je těsná a oboustranná integrace s Enterprise Architectem. To znamená, že požadavky definované v Jama se zobrazují ve stejné podobě i v EA a naopak. Co to znamená pro řízení dodávky, tracabilitu atd., není potřeba podrobněji rozepisovat.

Za zmínku stojí rozhodně podpora komunikačních nástrojů. Kromě v podstatě obvyklých diskuzních vláken nabízí in-line komentáře podobně jako Word s tím vylepšením, že můžete každý takový komentář ještě kategorizovat, zda jde o dotaz, problém k řešení (issue) či jestli je potřeba rozhodnutí.

Vyřešení issues nebo vykonaná rozhodnutí tak jsou přímo navázána na konkrétní místa v textu. Celá komunikace pak probíhá metodou „facebook-like“ s hashtagy a dalšími vymoženostmi, což všechno ještě zpřehledňuje a usnadňuje.

V této souvislosti nelze opomenout ani nástroj pro sběr připomínek, případně schvalování. Vybere se obsah, který se má schválit, dále je audience, označí se schvalovatel a už se rozesílá e-mail s pozvánkou na schvalování a připomínkování. Samozřejmostí jsou sledování stavu tohoto procesu a počty pozitivních či negativních reakcí schvalovatelů.

I zde je implementovaná podpora impact analýzy pro řízení změn, kdy při přeměně nadřazeného prvku dochází k automatickému označení jako „suspect“ všech artefaktů s potenciálním dopadem změny.

Do řízení samotného vývoje se Jama nepouští a přenechává jej stejně jako konkurence specializovanějším nástrojům jako Jira, TFS, VersionOne a další. Kde ale přidává něco extra, to je podpora testování.

Kromě v zásadě standardní možnosti evidovat a vytvářet konkrétní testovací scénáře v přímé návaznosti na požadavky nabízí i možnost sledovat samotnou exekuci testů. Založí se test plan, přiřadí do něj test cases a následně se definují jednotlivé testovací cykly.

Testér otevírá testovací scénář a už může zaznamenávat stav jednotlivých kroků, výsledky a případně rovnou chyby. To vede k úplně dokonalé provázanosti a k naprosté kontrole nad testováním.

Nástroj Jama se může vnímat jako extrémně zajímavý a velmi povedený počin v oblasti moderních nástrojů řízení požadavků. Systémová podpora, která se jindy získá mnohdy manuální integrací JIRA + + Wiki + Excel + další, zde existuje out of the box plně funkční.

TopTeam Analyst je dalším poměrně silným nástrojem pro samotné řízení požadavků, který dokonce disponuje i modelovacími schopnostmi.

Standardem jsou komentáře formou diskuzních vláken k jednotlivým artefaktům, případně rovnou komentáře vkládané do diagramů, což jednoznačně pomůže v průběhu připomínkování a schvalování, které je také podporováno formou tzv. review packages.

Analyst dále nabízí integrovaný issue tracking, evidenci změnových požadavků, bug tracking atd.

V oblasti modelování je zajímavostí možnost automatického generování například testovacích scénářů z procesních diagramů. Na druhou stranu je dobré, pokud se na opravdu složitých projektech staví model v nástroji, který je k tomu primárně určený.

Navíc řada velkých organizací (a ve kvadrantu komplexního přístupu se bavíme v zásadě výhradně o velkých organizacích) buď již má svou procesní repository někde založenou, případně ji bude vytvářet s velkou pravděpodobností jinými prostředky.

Modelování v Analystu může být poměrně dobré a lze z vyrobených modelů leccos automaticky vygenerovat, ale přesto tuto vlastnost au- tor příspěvku nepovažuje za tu nej- kritičtější, pro kterou by tento ná- stroj volil.

Zdá se, že trh nástrojů pro podporu řízení požadavků začíná reagovat na potřeby vyvolané nejen přechodem na agilnější metodiky řízení dodávky projektů. To je určitě dobrá zpráva.

Každopádně nelze počítat s tím, že sebelepší nástroj zajistí jednoznačný úspěch v dodávce projektu. Pokud není jasno v řízení celého životního cyklu dodávky, nejsou jasně definované procesy, pak sofistikovaný nástroj dodávku spíše potopí, než že by pomohl udržet projekty na hladině.

Je nutné mít na paměti, že někdy méně znamená více…